Zajímavé dotazy

Dotaz:

Paní učitelka ve škole použila spojení letošní urozené olivy ve významu ‚olivy, které se letos urodily‘. Mně toto spojení nepřijde úplně vhodné, spíš mi evokuje nějakou vznešenou odrůdu oliv. Je možné takto použít přídavné jméno urozený, nebo navrhujete jiné řešení?

 

Odpověď:

Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) i Slovník spisovné češtiny (1994) obsahují heslo urozený jedině ve významu ‚titul, oslovení šlechtice‛, případně (zastarale) ‚ušlechtilý, šlechetný‛. Je nutno zdůraznit, že mnoho přídavných jmen, která jsou odvozena od sloves a logicky vyjadřují proces nebo výsledek děje označovaného slovesem, ve výkladových slovnících nenajdeme. Lze tedy předpokládat, že ze slovotvorného hlediska by výraz urozený mohl dávat smysl i ve významu ‚který se urodil‛, podobně jako například narozený znamená ‚který se narodil‛. Užití v tomto významu však komplikuje jazyková praxe. V Českém národním korpusu (verze syn v11) najdeme přídavné jméno urozený výhradně v souvýskytu se slovy typu původ, pán, paní/dáma, šlechtic, panstvo, krev, rytíř, rodina apod. Proto si spojení urozené olivy bude většina uživatelů pravděpodobně spojovat s něčím šlechtickým.

 

Teoreticky lze uvažovat ještě o přídavném jménu utvořeném od příčestí minulého (urodilý), které se zpravidla uplatňuje u tzv. subjektových sloves (např. uzrálý, zhaslý, zpozdilý). Jméno urodilý se však v současné jazykové praxi vůbec neužívá (na základě dat ČNK syn v11). Řešením může být přídavné jméno utvořené z minulého přechodníku, tedy urodivší se. Je ale třeba mít na paměti, že jména tohoto typu mají knižní ráz, stejně jako přechodníky samotné. V neposlední řadě tedy doporučujeme uplatnit na základě kontextových možností jiné vyjádření, např. letošní úroda oliv; olivy uzrálé letos apod.

 

jr 

2. 1. 2024