Zajímavé dotazy

Dotaz:
Můj syn se jmenuje Robert Schiller. Paní učitelka ve škole jeho jméno zkráceně píše jako Robert S., ale mně přijde, že by to mělo být spíš Robert Sch. Kdo má pravdu?

Odpověď:
V zásadě máte pravdu obě – obě zmíněné zkratky jsou utvořeny v souladu s obecnými pravopisnými zásadami. Jde o to, jestli je některá z možností v principu obvyklejší, komunikačně výhodnější apod. Neuvádějí-li se osobní jména v plné podobě, užívají se pro ně standardně tzv. čistě grafické zkratky. Ty se tvoří tak, že se zachová první písmeno nebo několik písmen – charakteristická počáteční skupina písmen, slabika apod., ideálně končící souhláskou – a zbytek slova se nahradí tečkou. Tomu obě zmíněné zkratky vyhovují.

Zkracování příjmení má nepochybně v řadě kontextů opodstatnění, ale jelikož je v kultuře českého jazykového společenství obvyklejší zkracovat rodná jména, nemáme pro zkratky příjmení ve veřejné psané češtině mnoho dokladů. Proto se opřeme o pozorovatelné zvyklosti u rodných jmen. U rodných jmen bylo dříve běžnější než dnes vypisovat výstižnější skupinu písmen (např. Ant. Balšánek, Fr. Cubr, Jos. Gočár). (Podobně se dodnes obvykle postupuje u místních jmen, např. Havl. Brod, Ml. Boleslav, St. Paka.) Dnes je však převažujícím zvykem zachovávat jen první písmeno, iniciálu. V korpusu SYN v11 je např. A. Balšánek oproti variantě Ant. Balšánek častější v poměru 14 : 1, podobně F. Cubr 16 : 1, J. Gočár dokonce 160 : 0. Příjmení Schiller je německého původu, ale rodná jména začínající na Sch jsou vzácná i v němčině, natož v češtině – analogie tedy prakticky nenajdeme.

Podstatné nicméně je, že skupina sch je ve jméně Schiller pravopisná spřežka. Ve slovech přejatých z němčiny označuje tato skupina znaků jednu hlásku [š]. Podobně domácí spřežka ch představuje obvykle jedinou hlásku [x] (až na spíš potenciální složeniny typu truchlas ‚vzdorohlas, volba na truc‘). Ověřili jsme, že rodná jména začínající na Ch jsou v českých textech zcela pravidelně (téměř bezvýjimečně) zkracována právě jako Ch., nikoliv C. (např. Ch. Aguilera, Ch. Brontëová, Ch. de Gaulle, Ch. Morgenstern). Z toho důvodu se mírně přikláníme spíš k zápisu Robert Sch. Ten může být navíc výhodný v hypotetické situaci, kdy je ve třídě kromě Roberta Schillera ještě např. Robert Synek (Robert S.). Jelikož však skupina sch nejspíš nemá pro uživatele češtiny tak nesporně spřežkový charakter jako ch (typicky v domácí slovní zásobě se tyto znaky čtou jako [sx], např. schovat, schopný, naschvál), konkurenční varianta Robert S. je podle nás také zcela v pořádku.

 

od 

17. 7. 2023