Zajímavé dotazy

Dotaz:
V jedné knize byla popisována situace, kdy mladík vezl na koloběžce dívku a ona se mu „tváří opírala o hrudník“. Trochu mě to zmátlo – dívka stála před mladíkem, nebo za ním? Pokud by stála vepředu, asi by se mu špatně řídilo. Ale pokud stála vzadu, neměla by se mu spíš opírat o záda?

 

Odpověď:
České výkladové slovníky definují hrudník následovně: starší Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) jako „horní část trupu“, Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) specifikuje, že jde o „hořejší část trupu tvořenou žebry; hrudní koš“, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ) hovoří o „části trupu mezi krkem a břichem“. Pro úplnost dodejme, že trup je zmíněnými slovníky shodně definován jako „část těla mezi hlavou a končetinami“.

 

Ve vztahu k umístění je tedy nejobecnější definice výrazu hrudník v PSJČ, která nezmiňuje, zda je daná část těla vepředu, či vzadu, pouze uvádí, že je v rámci stavby trupu „nahoře“. SSJČ umístění hrudníku ohraničuje žebry. (Ta mají tvar oblouku a jsou umístěna jak v přední, tak v zadní části trupu.) SSČ umisťuje hrudník mezi krk a břicho (přičemž definice slova břicho v SSČ zní: „přední a boční část těla mezi hrudníkem a pánví“), hrudník by se tedy v pojetí SSČ nacházel (nahoře nad břichem) ve přední a boční části trupu. Bedra, která jsou stejně jako hrudník a břicho součástí trupu, pak SSČ a nejnovější Akademický slovník současné češtiny (ASSČ)  definují jako: „úsek zad mezi pánví a hrudníkem“. Výklad významu výrazu bedra tak pracuje s umístěním hrudníku (také) na zadní části trupu. Potvrzení, že výraz hrudník ve slovníkové definici pokrývá přední i zadní část trupu, přináší výklad slova hruď, který v SSJČ a SSČ zní: „přední část hrudníku; prsa“.

 

Podíváme-li se však do databáze Českého národního korpusu (ČNK), verze 8, jak výraz hrudník ve vztahu k jeho umístění chápou uživatelé češtiny, zjistíme, že jej až na výjimky situují do přední části trupu. To dokládají výskyty slova hrudník ve spojení s předložkami s místním významem, konkrétně např.: o hrudník (v ČNK 69×), na hrudník (1514×), před hrudník (173×). S ohledem na slovní okolí si u vyhledaných výskytů totiž jen stěží představíme, že by měli pisatelé korpusových textů na mysli i (z anatomického pohledu) zadní část trupu, např.: spojte ruce jako při modlitbě před hrudníkem; je tu málo místa pro nohy, volant se nepříjemně tyčí před hrudníkem; brada směřuje celou dobu na hrudník atd.


Širší prostorové vymezení hrudníku ve slovníkových definicích je pravděpodobně zapříčiněno vlivem anatomické terminologie, jelikož tvar hrudníku je v odborné literatuře popisován jako „komolý kužel“, ohraničený kostrou hrudníku, jež je tvořena hrudními obratli, žebry a hrudní kostí. V odborné terminologii tak hrudník zasahuje i do oblasti, kterou laická veřejnost vnímá a nazývá jako záda. Výskyty slova v běžné komunikaci však svědčí o jednoznačném umístění hrudníku pouze do přední části trupu. Ale vraťme se k otázce, zda dívka jela na koloběžce před mladíkem, nebo za ním. Z pohledu výkladových slovníků, tj. z terminologického hlediska mohla jet vepředu i vzadu, z hlediska běžné komunikace však stála před mladíkem, neboť za ním by se mu opírala nikoli o hrudník, ale o záda.


hm 
 

11. 10. 2021