Zajímavé dotazy

Dotaz:

Je ve větě „Léto a sport budiž pochváleny“ užito slovo budiž správně, nebo by tam mělo být buďtež?

 

Odpověď:

Výraz budiž zaznamenává Akademický slovník současné češtiny jako knižní částici s variantami buďtež pojící se s 2. a 3. osobou množného čísla a buďmež pojící se s 1. osobou množného čísla. U podoby budiž však slovník takové tvaroslovné upřesnění neuvádí. (Krom toho zachycuje i budiž coby citoslovce, užívané ve větách jako např. No budiž, lepší něco než nic.)

 

Všechny tyto výrazy vznikly spojením tvarů rozkazovacího způsobu slovesa být (buď, buďme, buďte) a příklonné částice . Elektronický slovník staré češtiny uvádí ještě variantu buďž, do dneška však v užívání přetrvala jen její snáze vyslovitelná konkurenční varianta budiž.

 

Přestože jsou tyto výrazy ve slovnících hodnoceny jako částice, ve větách fungují ve shodě se svým původem zřetelně slovesně – jako přísudky nebo jejich části. To je vedle původu další dobrý argument pro ty uživatele češtiny, kteří považují podobu budiž za vyhrazenou pro jednotné číslo.


Porovnáme-li v největším dostupném korpusu psané češtiny ČNK SYN v8, kolikrát se s jakýmkoli trpným příčestím v množném čísle pojí výraz budiž a kolikrát výraz buďtež, zjistíme, že konstrukce s budiž (tedy např. budiž pochváleny) má 375 doložených výskytů, kdežto konstrukce s buďtež (tedy např. buďtež pochváleny) jen 147 výskytů. Z toho vyplývá, že i v množném čísle je podoba vzniklá z tvaru jednotného čísla dvakrát až třikrát užívanější (poměr se zvýrazní, když použijeme citlivější výpočet mírnící vliv několika málo textů s mnoha výskyty téže podoby). Zdá se tedy, že mnoho pisatelů slovesnou povahu částice budiž nevnímá jako silnou nebo relevantní a že budiž do značné míry ustrnulo právě do podoby nesklonné částice.

 

Odpověď na vaši otázku tedy nemá jednoznačně dobré řešení. Obě uvažované varianty věty, tedy „Léto a sport budiž pochváleny“ i „Léto a sport buďtež pochváleny“, mají nevýhody. Užití podoby budiž může na část čtenářů může působit negramaticky, chybně. Naproti tomu podoba buďtež je natolik řídce užívaná, že může část čtenářů zarazit, může působit ještě knižněji (tj. nikoliv neutrálně) než budiž.

 

Řešením by bylo vyhnout se tomuto problému obrácením slovosledu. Pokud totiž přísudek předchází podmětu, je podle popisu české větné skladby vedle pravidla o přednosti rodů možné řídit shodu také podle toho podmětového jména, které je přísudku nejblíž. Tak lze vytvořit větu „Budiž pochváleno léto a sport“, kde se přísudek shoduje s nejbližším podstatným jménem léto středního rodu v jednotném čísle. A právě díky jednotnému číslu je pak výraz budiž v takové větě i z gramatického hlediska zcela náležitý. Jen ta (nejspíš záměrná a žádoucí) aluze na formulaci „Léto budiž pochváleno“ z dramatu Fráni Šrámka se tím oslabí.

od

22. 7. 2021