Zajímavé dotazy

Dotaz:
Kamarádka mě nedávno zaskočila otázkou: „Když jsem zpocená, tak jsem se zpotila. Znamená to, že když jsem zbrocená potem, tak jsem se zbrotila?“ Od té doby mi to vrtá hlavou, existuje snad v češtině sloveso zbrotit se?

 

Odpověď:

Dnes už se sloveso zbrotit (se) neužívá, z výkladových slovníků ho uvádí pouze Příruční slovník jazyka českého (PSJČ). Ten vycházel v letech 1935–1957 a je založen především na excerpcích z literatury, přičemž nejstarší zdroje pocházejí z roku 1770. Podle slovníku je význam slovesa zbrotiti „poskvrniti, potřísniti něčím, zprav. tekutým“ a je zde doložena i zvratná podoba slovesa zbrotiti se „poskvrniti se, potřísniti se něčím, zprav. tekutým“.

 

V současné češtině se zachovalo pouze přídavné jméno zbrocený, které je odvozeno od příčestí trpného daného slovesa, tedy zbrocen. Přestože PSJČ uvádí i ryze slovesný příklad Holí stloukl toho „červa“ tak, až půda se zbrotila krví, už zde převládají doklady adjektivního použití.

 

Nyní se slovo zbrocený pojí téměř výlučně s výrazy potkrev. Nahlédneme-li do slovníků, které se zabývají historií češtiny, zjistíme, že primární je souvislost právě s krví. Elektronický slovník staré češtiny (ESSČ) definuje sloveso brotiti jako „zbarvovat na červeno, smáčet, skrápět něčím červeným (zvl. krví)“. Etymolog Václav Machek původ slovesa brotiti spojuje s rostlinou jménem mořena barvířská, jíž se dříve barvilo na červeno a které se ve staré češtině říkalo brotec (ESSČ uvádí podoby broc, broč). Další původ není jasný, uvažuje se však o souvislosti s řeckým brótos („sražená krev, proud krve“). Odtud Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku pokračuje až k indoevropskému základu *mrtó- („mrtvý“).

 

av 
 

13. 5. 2021