světící biskup
Dotaz:
V jedné cvičebnici českého jazyka pro vysoké školy jsem narazil na cvičení, kde se měla doplňovat do adjektiv v daném kontextu správná písmena i nebo í. Vedle poměrně známých tvarů (hasicí přístroj, řadicí
páka) bylo v textu i spojení svět-cí biskup. Můj dotaz tedy zní, jaké i se tedy v tomto spojení píše? Na většině webových stránek týkajících se pomocných biskupů jsem našel tvar světící. Mám však podezření, že se jedná o chybu, poněvadž tvar světící je dějový (odpovídal by větě:
Hostiny se účastnil i brněnský biskup světící kostel), kdežto ve významu ‚pomocný biskup‘ by měl být tvar světicí, podle pravidla účelových adjektiv, které slouží něčemu. Pomocný biskup právě, dle mého názoru,
slouží k tomu, aby světil (aby ulehčil diecéznímu biskupovi mj. od svěcení). Těším se, že mi objasníte tento malý problém.
Odpověď:
Protiklad dějových přídavných jmen (měřící, hasící, řídící) a účelových (měřicí, hasicí,
řídicí) se uplatňuje pouze ve spojení s předměty, ve spojení se jmény pojmenovávajícími osoby se
používá jen přídavné jméno dějové (řídící učitel). Spojení světící biskup je tedy z tohoto hlediska
náležité.
véčkař
Dotaz:
V poslední době se stále častěji setkávám s výrazem véčkař jako s označením člena politické strany Věci veřejné. Zajímal by mě Váš názor na toto slovo. Je vhodné jej používat?
Odpověď:
Podle našeho názoru rozhodně nejde o pojmenování stylově neutrální. Patří totiž do
skupiny slov odvozených od základových slov, která sama o sobě nejsou neutrálním pojmenováním dané
skutečnosti, srov. např. spis. neut. běh na 800 m – slang. půlka a odtud půlkař; podobně např.
čerpací stanice – pumpa – pumpař aj. Do spisovného projevu patří v podobných případech odvozeniny
od neutrálního pojmenování: běžec, čerpadlář, popř. opisy: závodník v běhu na 800 m, pracovník
čerpací stanice. V případě véčkaře sledujeme linii strana Věci veřejné – véčka – véčkař a v té je i
samotné slovo véčko, tj. pojmenování hlásky a písmene v a skutečností tímto písmenem označených,
výrazem hovorovým.
Véčkař podle našeho názoru stojí stylově ještě o něco níže než véčko, není tedy ani výrazem
hovorovým, avšak okolnosti vzniku mu pomáhají dostat se i do projevů oficiálních, tj. takových, v
nichž by se očekávalo užití výlučně spisovných jazykových prostředků. Okolnostmi vzniku rozumíme
konkrétně jednak poněkud vzrušenou a emocionálně nabitou atmosféru předvolební kampaně, jednak
vysokou frekvenci užití v rámci kampaně. To vše pomáhá k proniknutí a udržení véčkaře ve veřejném
diskurzu. V emotivní atmosféře se snáze odhlíží od neobvyklosti či nepřiměřenosti jazykového
prostředku. Kromě toho je velkou výhodou véčkaře také jeho jednoslovnost, a tedy úspornost.
Označení véčkař proto nemůžeme do spisovných projevů doporučit. Alespoň prozatím to není
možné. Každý jazykový prostředek však prodělává různý vývoj a nemůžeme vyloučit, že pronikl-li do
spisovných projevů za okolností, které to usnadnily, možná se udrží a frekvence užití a
automatizace jeho příznak postupně neutralizují. V této fázi vývoje, tedy na samém začátku
fungování daného jazykového prostředku, ho však nemůžeme hodnotit jinak.
zeměměřický
Dotaz:
Prosím Vás o objasnění rozdílu mezi slovy zeměměřický a zeměměřičský. Pokud jsou oba výrazy správné, prosím o uvedení případů jejich užití.
Odpověď:
Nejasnosti a rozpaky kolem užívání a především okolo přesného rozlišení slov
zeměměřický a zeměměřičský jsou letité. Poměrně často se setkáváme i s tím, že se lidé domnívají,
že slovo zeměměřický není správně a že je v něm nedopatřením zapsáno c místo náležitého čs.
Čeština však zná oba výrazy:
Vědní obor zabývající se měřením a zobrazováním zemského povrchu se jmenuje geodezie nebo
také zeměměřictví. Odvozené přídavné jméno zeměměřický je synonymem pro geodetický. Setkáme se s
ním např. v názvech: Český úřad zeměměřický a katastrální; Střední průmyslová škola zeměměřická,
Praha 9.
Pro pracovníka v zeměměřictví lze užít buď označení geodet, nebo zeměměřič. Z názvu povolání
se odvozuje přídavné jméno zeměměřičský. Např. zeměměřičské pomůcky a přístroje jsou pomůcky a
přístroje pro zeměměřiče; zeměměřičský figurant pomáhá zeměměřiči při zaměřování.
mezitímní
Dotaz:
Prosím o radu. Ve stanovách Burzy cenných papírů se hovoří o mezitímní účetní uzávěrce (viz např. článek 46 – Účetní uzávěrka: Řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popř. i mezitímní účetní závěrku spolu s návrhem na rozdělení zisku, popř. úhradu ztrát předloží burzovní komora k přezkoumání dozorčí radě a k ověření auditorovi). V Pravidlech ani ve slovníku jsem slovo mezitímní nenašla, je text v pořádku?
Odpověď:
Výraz mezitímní je zachycen ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) jako
synonymum slov zatímní, prozatímní, předběžný (poslední dvě se užívají běžně). Podle slovníku se
výraz uplatňuje v odborných textech, např. v účetnictví (mezitímní kalkulace, rozvaha); v právních
textech (mezitímní opatření, rozsudek). Tomu odpovídají i nepočetné doklady v Českém národním
korpusu: mezitímní účetní uzávěrka, mezitímní rozhodčí nález, mezitímní verdikt rozhodčího senátu,
mezitímní rozsudek.
Nejde tedy o výraz nesprávný, ale zřídka užívaný a vázaný jen na určitý typ textu.
V SSJČ a Příručním slovníku jazyka českého je u slova mezitímní uveden ještě i řídce užívaný
význam ‚mezi něčím jsoucí‘. Jeho užití ilustruje příklad z textu J. Nerudy: Rozbije se tržiště od
Dunaje až do vnitřního města, všemi mezitímními ulicemi a náměstími.
velká písmena uvnitř slova
Dotaz:
Občas se jeví jako praktické utvořit nebo přejmout slovo složené, kde druhý nebo další morfém (nikoli první) začíná majuskulí. Jaké je Vaše stanovisko?
Zadám-li do korpusu nahrubo schéma xxxXxxx jako [a-z]+[A-Z][a-z].*, např. v korpusu syn2009pub mezi zkratkami, chybami a řadou cizích výrazů (byť frekventovaných) jako deLux, iMac vyjedou z domácí provenience např. antiWagner, miniMarshallův, exNerez, pornoOscar, nejen tedy domácí názvy typu proFem, digiMedia, eKoruna, iDnes, mPeníze, inProjekt. Mírnější dotaz by přidal i HaDivadlo, PragoData apod. Zdá se, že brzy půjde (nejde-li už nyní) o slovotvorný či spíše grafický princip, kdy název zachovává svou velkou iniciálu i uprostřed složeniny. Vzniklý výraz se jeví jako praktický, protože je jednoslovný, a přitom si zachovává zřetelnost blížící se víceslovnému názvu. Zkratkové prefixy typu e- a i- fungují jako morfémy s ustáleným minuskulním pravopisem; psány jako E- a I- by ztratily na zřetelnosti.
Rád bych znal Váš názor, protože uvažuji o názvu produktu takto tvořeném a zvažuji míru jeho akceptovatelnosti ve spisovném projevu.
Odpověď:
Doklady, které jste nalezl, bezpochyby svědčí o tom, že grafické odlišení hranic mezi morfy
považují někteří pisatelé za potřebné a funkční, avšak argumentaci ve prospěch širší aplikace psaní
neiniciálních morfů s velkými písmeny chybí jednak pohled z hlediska dosavadní kodifikace, jednak
ověření, zda uvedený způsob zápisu je v určitých typech pojmenování skutečně natolik preferovaný,
abychom u některých typů museli přehodnotit způsob jejich zápisu. Ověření druhého „jednak“ je
značně obtížné, pojmeme argumentaci raději z pohledu stávající kodifikace a z pohledu
komunikačního. Situaci přitom poněkud znepřehledňuje, že na podporu určitého způsobu psaní názvů
výrobků uvádíte i pojmenovací typy, které neoznačují výrobky. Pokusíme se v následujícím rozkladu
ukázat, že na psaní velkých písmen u neiniciálních morfů nelze pohlížet zcela obecně, je vždy nutno
přihlížet k typu pojmeno(vá)vané skutečnosti.
První větší skupinu tvoří pojmenování řekněme tradičního typu. Z pohledu dosavadních
kodifikačních příruček je tyto tradiční typy rovnou možno označit prostě za chybný zápis. Týká se
to zejména poměrně frekventovaných typů pojmenování osob s průhlednou slovotvornou stavbou:
antiWagner, miniMarshallův, u kterých dosavadní kodifikační příručky doporučují přenést psaní
velkého písmena na počátek slova: Antiwagner, Minimarshallův. Tento zápis se v praxi v převážné
většině případů dodržuje. Mohli bychom uvést i celou řadu dalších příkladů: Antiklaus, Nečech,
Pseudokallisthenes, Praslovan atd. Těmto tradičním typům se blíží také ještě exNerez/Exnerez.
Typ PragoData je rovněž určitým vybočením z tradice, srov. např. dnes již spíše historické
informační zařízení stejnojmenné firmy Pragotron na českých nádražích.
Do druhé skupiny náleží pojmenování nová, kodifikačními příručkami dosud nereflektovaná; e- a
i- v označení elektronických a internetových produktů se patrně dobře vžilo, a to i v oficiální
spisovné komunikaci. (Pozn.: z hlediska slovotvorné utvářenosti jde však o typy zcela odlišné od
ostatních uvedených, lze e- a i- hodnotit jako prefixy?) Totéž platí pro nejroztodivnější názvy
firem, výrobků a produktů typu proFem, inProjekt atd. Pak jsou tu ještě typy spíše hravé, jako je
HaDivadlo a typy zcela periferní, tj. hojně kolísající pornoOscar / pornooscar / Pornooscar / Porno
Oscar / porno Oscar... Pokud se tedy rozhodnete pro zápis pojmenování výrobku s velkým písmenem
uvnitř slova a pokud nepůjde o typ, který jsme výše označili jako „tradiční“, pak v současném
jazykovém prostředí bude s největší pravděpodobností přijat a nebude posuzován jako závažné
porušení pravopisné normy. V obchodní a komerční praxi, a to i ve spisovné komunikaci dané oblasti,
je dnes již užívání netradičních grafických inovací považováno za noremní. Na základě poradenských
zkušeností můžeme ještě dodat, že názvy začínající malým písmenem často působí problémy, mají-li se
napsat na začátku věty. Porušení tradiční jistoty velkého písmena na začátku věty řadu uživatelů
češtiny znejistí a někdy také bývá považováno za nevhodné a nefunkční. Podle našeho názoru je užití
malého písmena na začátku názvu možno označit přinejmenším za nevýhodné.
světští
Dotaz:
Zajímal by mě původ slova světští ve významu ‚lidé světem jdoucí‘ (nikoli opak slova duchovní). Jak a kdy toto slovo vzniklo? Odkdy se používá (první zmínka)? Pro koho je toto slovo určeno (obecně pro osoby cestující za prací, nebo čistě pro „cirkusáky“ a „kolotočáře“)? Ráda bych věděla, zda vůbec toto slovo souvisí se slovem světský coby opakem duchovního a zda je výraz světský synonymum ke slovu světák, či mají o odlišné významy.
Odpověď:
Kdy přesně se lidé potulní, jdoucí světem, začali označovat jako světští, se z
žádné jazykové příručky nedozvíme. Význam ‚jdoucí světem, potulný, kočovný‘ uvádí u hesla světský z
jazykových slovníků pouze Příruční slovník jazyka českého, který začal vycházet ve třicátých letech
20. století a zachycuje slovní zásobu přibližně od roku 1870. Přitom Jungmannův slovník, který je o
sto let starší, slovo světský v tomto významu neuvádí (najdeme zde však heslo světák s významem ‚
tulák, světoběžník‘). Zajímavé pojednání o jazyce světských a okrajově také o tom, kdo to byli
světští, nalezneme ve Slovníku nespisovné češtiny (Maxdorf, 2009; str. 28). Podle zde uvedeného
byli světští potomky jedné skupiny Romů, kteří se smísili s českým obyvatelstvem. Jejich obživou
byla práce u kolotočů či u cirkusu a živili se také jako artisté.
mluvnické kategorie slova viď
Dotaz:
Prosím o sdělení, jaké mluvnické kategorie má slovo viď, případně k jakému slovesu ho přiřadit. Rozkazovací způsob slovesa vidět zní přece viz.
Odpověď:
Slovo viď je citoslovce vzniklé patrně ustrnutím starobylého slovesného tvaru vědě (s
významem ‚vím‘). Se slovesem vidět citoslovce viď od původu nesouvisí, psaní s i uvnitř slova podle
Rejzkova Českého etymologického slovníku svědčí o tzv. kontaminaci s vidět, tudíž o jakémsi mylném
připodobnění na základě podobnosti tvarů obou sloves. Není proto dost dobře možné a ani účelné
uvažovat u tohoto výrazu v současném jazyce o slovesných kategoriích, spokojme se s tím, že jde o
citoslovce.
suťoviště
Dotaz:
Ve slovníku jsem zjistila, že slovo suťoviště neexistuje. Jakým slovem ho lze nahradit? Jedná se o určité prostředí, ve kterém rostou v horách skalničky. Jak se toto prostředí ze suti nazývá spisovně?
Odpověď:
Přestože výraz suťoviště ve slovnících není, nemusíme hledat žádnou náhradu, protože slovo je
z jazykového hlediska naprosto v pořádku. Názvy míst podle toho, co se na nich nachází, pěstuje, co
na nich roste apod., se nejčastěji odvozují právě příponou -iště/-isko. Základem pro odvození mohou
být podstatná jména i slovesa. Názvy s příponou -iště často označují místa jako otevřené, volné
plochy: bahniště, strniště, spáleniště, smetiště, pískoviště, hradiště, tábořiště, nocležiště,
brambořiště atd. Do této skupiny slov můžeme bez obav přiřadit i slovo suťoviště. Jeho výskyty jsou
doloženy na internetu i v Českém národním korpusu, např.:
louky přecházejí v rozlehlá suťoviště a sněhová pole; vápencové skalky a suťoviště se tady
střídaly s porostem jeřabin, zakrslých borovic a keřů; nejdřív nás čeká úmorný výstup suťovištěm; v
takovém suťovišti rostou výborně všechny vysokohorské, ale i stepní rostliny.
prdelačka
Dotaz:
Byl jsem tázán, proč se zabíjačkové polévce říká prdelačka. Protože to nevím, přehrávám dotaz na Vás. Moc rád bych znal odpověď.
outěžek
Dotaz:
Rád bych věděl něco o historii a významech slova outěžek, pomůžete mi?
názvy obcí začínající na vše-
Dotaz:
V naší zemí existuje cca 50 vsí začínajících na vše-, tedy Všetaty, Všeň, Všechlapy, Všestary atp. Lze z hlediska jazyka usoudit na to, co toto pojmenování znamená, či jak takové názvy vznikají?
energiový
Dotaz:
V odborné literatuře jsem se dočetl, že pro analýzu byla použita energiově disperzní analýza. Je význam slova energiový stejný jako význam slova energetický, nebo je jiný?
zatímco, zatím co
Dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem ke včerejšímu diktátu pana Svěráka. Jde o větu Nedaleko se tyčí kopec Kobyla, zatímco nám se líbilo návrší Zlatý kůň. Napsala jsem zatím co – a byla to chyba. Proč? V Pravidlech českého pravopisu jsou uvedeny oba tvary.
zepsout
Dotaz:
Při čtení článku jsem narazil na pro mě neznámé slovo, o kterém jsem jak na internetu, tak ve slovníku nemohl nic najit. Můžete mi prosím pomoci a poradit mi co slovo sepsul znamená? Bude to něco ve smyslu kritizoval, ale jaký přesně má význam, to netuším.
Odpověď:
nechat – dát
Dotaz:
Ráda bych pochopila rozdíl v použití sloves nechat něco udělat a dát ně co udělat apod. Na vašich stránkách jsem jej nezaznamenala nebo přehlédla. Můžete mi prosím pomoci?
kokino
Dotaz:
Měla bych dotaz ohledně slangového výrazu kokíno, který někdo používá ve smyslu sladkost. Jak asi tento výraz vznikl? Kde se vzal? Dá se o něm říci, že je běžně používán pro cukrovinky, sladkosti a sušenky?
Benátky
Dotaz:
Rád bych se zeptal, od čeho je odvozen název města Benátky, když ve světě je toto město známé pod názvem Venezia.
opučarka
Dotaz:
Chtěl bych požádat o význam a původ slova opučarka, které se objevuje v názvech obrazů malíře Viléma Wünsche.
flexicurita
Dotaz:
V projektu jsem se setkala s pojmem flexicurita a nevím si rady s tím, co znamená a zda je možné toto slovo nějakým způsobem počeštit tak, aby bylo srozumitelné. Byli byste tak laskavi a poradili mi?
vidím se nucena
Dotaz:
Nedávno jsem se setkal s výrazem vidím se nucena následovaným např. spojením sdělit vám. Cit mi říká, že tento tvar je sice velmi archaický, ale existuje. Prosím vás o obecné vysvětlení tvaru nucena. Je to starý tvar akuzativu adjektiva nebo nějaký vymřelý tvar slovesa?
Odpověď: