imbus

Dotaz:
Chtěl bych se Vás zeptat, jak se jazyková poradna staví ke vztahu forem inbus a imbus. Která forma má větší naději na kodifikaci?


Odpověď:
Imbus je slovo německého původu. Německé slovníky uvádějí Inbusschraube/-schluessel, původ slova souvisí s firmou (výrobcem): Innensechskantschlüssel der Firma Bauer und Schaurte (Technik). Měli bychom tedy psát inbus. Ale v českých textech (v textech psaných i ve výslovnosti v textech mluvených) máme doloženu jen podobu imbus. Tato pravopisná podoba není však kodifikována (slovo nenajdeme např. ani v Pravidlech českého pravopisu, ani ve velmi obsáhlém Novém akademickém slovníku cizích slov), protože jde o slovo nespisovné, profesní – oficiální termín je jiný. Např. šestidílný Technický naučný slovník a ČSN 021143.57 uvádějí (pouze) označení ‚šroub s válcovou hlavou a vnitřním šestihranem‘. Nicméně imbus je v obecném povědomí naprosto srozumitelný a jednoznačný (všichni námi oslovení se shodli na tom, co to je za předmět, i na tom, že se píše a vyslovuje s  -m-, tedy imbus).
Vzhledem k popsanému stavu v českém úzu má „větší naději na kodifikaci“ imbus. Je totiž obvyklé, že pravopis profesních výrazů – pokud je vůbec kodifikován – kopíruje jejich výslovnost. Svědčí o tom i zkušenost s podobnými dvojicemi jednoslovných profesních (nespisovných, slangových) a dvojslovných či víceslovných spisovných výrazů – těch je v češtině celá řada, srov. letlampa vs. pájecí lampa, jekl vs. tvarované železo (určitého profilu) aj.