Zajímavé dotazy

Dotaz:

Jak se přechýlí slovo Čechoslovák? Mám v disertační práci používat pro občanku Československa výraz Čechoslovačka, nebo Čechoslovenka?

 

Odpověď:

Výkladové slovníky češtiny (konkrétně Příruční slovník jazyka českého, I. díl z let 1935–1937, a Slovník spisovného jazyka českého, sv. I. A–M z r. 1960) uvádějí jako přechýlenou podobu slova Čechoslovák jedině výraz Čechoslovačka. Tato podoba převažuje i v databázi Českého národního korpusu SYN v8, kde najdeme 57 jejích výskytů, zatímco podoba Čechoslovenka se tu vyskytuje jen 15× (dotaz [lemma="Čechoslovačka|Čechoslovenka"]). V disertační práci proto doporučujeme používat slovníkovou i převládající podobu Čechoslovačka. Podoba Čechoslovenka je evidentně ovlivněna přechýlením samotného jména Slovenka, z toho důvodu ji nelze považovat za slovotvorně neústrojnou a její užití striktně nedoporučovat; dáváme-li svým doporučením přednost podobě Čechoslovačka, upřednostňujeme podobu, která – snad i díky (už dobové) kodifikaci – převládá v úzu. Pro úplnost je však namístě dodat dvě věci: Vzhledem k malé frekvenci a nevelké potřebě daný výraz používat můžou být pro uživatele potenciálně rušivé obě probírané podoby – odtud naše obhajoba podoby Čechoslovenka. Jistá zdrženlivost při užívání podoby Čechoslovenka pro občanku Československa, tj. pro Češku i Slovenku, je dále namístě ještě z toho důvodu, že výraz Čechoslovenka by mohl evokovat význam vyjádřitelný zhruba jako ‚etnická Slovenka z Čech/Moravy, např. tam narozená, provdaná, usídlená atp.‘ nebo také ‚žena, jejíž jeden rodič je Čech/Česka a druhý Slovák/Slovenka‘.

 

mb 
 

Více zde

Vyšla Naše řeč 4/2021

Čtvrtá letošní Naše řeč přináší tři články: Studie Jakuba Slámy a Radka Šimíka analyzuje funkce vztažných vět uvozených spojkou jak v mluveném jazyce. Lucie Poláková a Pavlína Synková se věnují nesnázím při popisu pragmatických jevů v textové koherenci. A Pavel Machač s Michalem Škrabalem zkoumají, jaký obraz české výslovnosti podává portál Forvo.com. Následují recenze na knihy Jiřího Perglera a Stanislava Štěpáníka a drobnost o slovu emoji/emodži. Celý obsah čísla najdete zde.

17. 9. 2021

Pozvánka na online přednášku

Ústav pro jazyk český AV ČR a Česká centra vás zvou ke sledování online přednášky s názvem Česká Sibiř a moravský Klondike: Spojení typu český, moravský s cizím zeměpisným jménem, která bude vysílána přes platformu ZOOM ve čtvrtek 23. 9. 2021 od 18:00 českého času. Stream přednášky bude živě vysílán také na facebooku Českých center. Anotaci naleznete níže.

14. 9. 2021

Lipnická bible (1421): pozvánka na výstavu a cyklus přednášek

Od 1. do 15. září je v Zrcadlové kapli Klementina možné navštívit výstavu s názvem Lipnická bible. Štít víry v neklidných časech pozdního středověku, kde je k vidění mj. originál této latinské bible, zapůjčený z Muzea Bible ve Washingtonu, D.C. Vstupné je zdarma a bez nutné předchozí rezervace i pro větší skupiny, každý den v 10 a v 17 hodin probíhá komentovaná prohlídka. V úterý 7. 9. bude Lipnická bible představena v rámci cyklu přednášek pořádaných Oddělením starých rukopisů a tisků Národní knihovny ČR. Další informace jsou dostupné též na facebookových stránkách.

2. 9. 2021

Omezený provoz v budově ÚJČ v Letenské ulici

Z důvodu probíhající rekonstrukce topení je výrazně omezen provoz oddělení ÚJČ v budově v Letenské ulici (ředitelství, oddělení gramatiky, odd. jazykové kultury, odd. současné lexikologie a lexikografie, odd. stylistiky a sociolingvistiky). Prosíme vás, abyste v případě potřeby pracovníky těchto oddělení kontaktovali e-mailem. Veškeré informace naleznete zde. Děkujeme vám za pochopení.

25. 8. 2021

Živa: Kde se schovávají sloni?

Bavíte se v zoo při pozorování slonů? Jazykový koutek Anny Černé ve 4. čísle Živy přináší odpověď na dotaz: „Proč zoo pro obydlí slonů užívá výraz sloninec? Neměl by to být slonín (jako hřebčín, ovčín, kravín)? Slovo sloninec mi navozuje úplně jinou asociaci (kravinec, kobylinec), což rozhodně není přístřeší pro zvíře.“ Vedle toho se dozvíte i to, zda se v expresivním označení slonbidlo skutečně skrývá slon.

23. 8. 2021

Vyšla Naše řeč 3/2021

Třetí letošní Naše řeč přináší tři články, dvě recenze, jeden jubilejní medailon a jednu drobnost. Článek Michala Škrabala a Pavla Machače rozebírá možnosti vědeckého využití nahrávek české části výslovnostní databáze Forvo.com, Barbora Martinkovičová ve své studii představuje úskalí kodifikace jednoho typu místních jmen na korpusovém základě a text Denisy Hejlové a kol. ukazuje, nakolik mediální diskurz o zahřívaných tabákových výrobcích přebírá jazyk marketingu jejich výrobců. Celý obsah čísla najdete zde.

2. 8. 2021

Archív aktualit