Zajímavé dotazy

 

Dotaz:
Hledal jsem ve Slovníku spisovné češtiny slovo mání, které se používá ve významu ‚k dostání‘, ale nenašel jsem ho. Znamená to, že se nemá používat?
 
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny slovo mání ani spojení být k mání sice neuvádí, zmínku o něm však nalezneme ve starším Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), a to v rámci heslového odstavce slovesa mít. SSJČ (1960–1971) toto spojení hodnotí jako zastaralé a obecněčeské, tedy jako nevhodné pro oficiální, formální komunikaci. Ponoříme-li se ještě hlouběji do historie, zjistíme, že nad spojením být k mání „lámal hůl“ už Václav Ertl, který ho v roce 1927 v časopise Naše řeč označil za součást „hokynářské češtiny“ a zároveň vyjádřil přesvědčení, že z nespisovné vrstvy jazyka už k mání vymizelo: „... i dnešní hokynář by se za výraz to je k mání jistě styděl — kdyby jej vůbec znal“.
 
Jaké důvody vedly autory SSJČ a Václava Ertla k volbě této stylové charakteristiky? Dříve bylo mání hodnoceno jako ryze nesystémový tvar, který vznikl zřejmě analogií k německému zu haben. Mání je tedy obecněčeská podoba podstatného jména odvozeného od slovesa mít, resp. od tvaru trpného příčestí *měn (jako např. volat – volán – volání). Toto příčestí trpné postupem času zaniklo a v dnešní češtině po něm zůstalo systémově utvořené slovesné podstatné jméno jmění s náslovným j-., které se osamostatnilo a lexikalizovalo ve významu ‚majetek‘. K fixaci spojení k mání mohla kromě německého vlivu přispět i analogie s obratem k dostání v obdobném smyslu, i ten má ostatně paralelu v německém zu bekommen.
 
Novější mluvnice spojení být k mání hodnotí už jako ustálené spojení, které má hovorový, popřípadě expresivní příznak. Na podobné jazykové jednotky je pohlíženo jako na celek a jako nečlenitelný celek jsou i užívány, přičemž anomálie jejich komponentů jsou poměrně běžné (viz např. unikátní složky frazémů nechat někoho na holičkách, mít pré aj.). O tom, že dnešní mluvčí vnímají spojení být k mání jako neproblematické a vhodné i pro psanou komunikaci svědčí jeho hojný výskyt v databázi Českého národního korpusu. Korpus syn verze 8 nabízí takřka 41 000 dokladů, přičemž tři čtvrtiny z daného objemu pocházejí z denního tisku (Třebaže ovoce je v obchodech k mání po celý rok, není nad čerstvě utržené jahody).
 
hm 

 

Více zde

Pozvánka na on-line přednášku

Ústav pro jazyk český a Česká centra vás zvou ke sledování on-line přednášky s názvem Polib mi…!, ve které se Martin Šemelík bude věnovat tématu zpracování vulgarismů v současných slovnících. Patří vulgarismy do slovníku? Co od slovníku z tohoto hlediska očekáváme? Jak vybrat vhodný příklad pro použití vulgarismu? Přednáška bude vysílána přes platformu ZOOM ve čtvrtek 29. 4. 2021 od 18:00 českého času. Stream přednášky lze sledovat v živém vysílání také na facebooku Českých center.

14. 4. 2021

Výsledky grantové soutěže

Ve veřejné soutěži Grantové agentury České republiky pro rok 2021 uspěl ještě třetí projekt Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Projekt Sémantické typy a pragmatické aspekty recipročních sloves v češtině ve světle korpusových dat řešitele Vojtěcha Veselého z oddělení gramatiky získal v prosinci 2020 dobré hodnocení a Grantová agentura ČR rozhodla o jeho financování dodatečně. Práce na projektu budou zahájeny v dubnu 2021. Úspěšnému žadateli gratulujeme.

5. 4. 2021

Výběrové řízení na obsazení funkce ředitele/ředitelky Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Rada Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce ředitele/ředitelky pracoviště. Předpokládané funkční období: 1. 10. 2021 – 30. 9. 2026. Požadavky a podrobné informace k přihlášce a jejím přílohám naleznete zde. Přihlášky musí být doručeny nejpozději do 7. května 2021 (12.00 hod.) v listinné podobě na adresu: Rada Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Letenská 4, 118 51 Praha 1. Obálku zřetelně označte nápisem „Výběrové řízení“.

1. 4. 2021

Nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 82, 2021, č. 1) se Alena Kolyaseva zabývá nominálními konstrukcemi s ruskými výrazy rodtip z perspektivy výzkumů gramatikalizace. Zuzana Kováčová a Elena Ciprianová zkoumají hmatové a chuťové metafory ve slovenském lexiku z hlediska teorie konceptuální metafory. Matej Drobňák, Jaroslav Peregrin, Petr Matějíček a Michal Hubálek referují o svém experimentálním výzkumu logických pravidel vyvozování v češtině. Kompletní obsah čísla naleznete zde.

 

30. 3. 2021

Výsledky 5. veřejné soutěže TA ČR

Byly vyhlášeny výsledky 5. veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA. Mezi ty, jež v soutěži uspěly, patří i projekt Jiřího Homoláče Frázová banka akademické češtiny a její využití ve výzkumu a výuce akademického psaní. Cílem projektu je vytvoření korpusu odborných článků ze společenských a přírodních věd a databáze formulací, jimiž je v českých vědeckých textech realizován soubor rétorických kroků. Úspěšnému žadateli gratulujeme.

29. 3. 2021

Vyšla Naše řeč 1/2021

První letošní Naše řeč přináší kromě jedné recenze a jedné drobnosti především nový formát – diskusi o otevřeném sdílení lingvistických dat. Otevírá ji úvodní text Václava Cvrčka a Jana Chromého a na něj reaguje jedenáct příspěvků od jednotlivých autorů i týmů z šesti českých pracovišť, od souhlasných a podpůrných až po problematizující a polemické. Celou diskusi v tomto čísle uzavírá shrnující reakce autorů výchozího textu. Obsah čísla najdete zde.

22. 3. 2021

Archív aktualit