Zajímavé dotazy

Dotaz:

Je ve větě „Léto a sport budiž pochváleny“ užito slovo budiž správně, nebo by tam mělo být buďtež?

 

Odpověď:

Výraz budiž zaznamenává Akademický slovník současné češtiny jako knižní částici s variantami buďtež pojící se s 2. a 3. osobou množného čísla a buďmež pojící se s 1. osobou množného čísla. U podoby budiž však slovník takové tvaroslovné upřesnění neuvádí. (Krom toho zachycuje i budiž coby citoslovce, užívané ve větách jako např. No budiž, lepší něco než nic.)

 

Všechny tyto výrazy vznikly spojením tvarů rozkazovacího způsobu slovesa být (buď, buďme, buďte) a příklonné částice . Elektronický slovník staré češtiny uvádí ještě variantu buďž, do dneška však v užívání přetrvala jen její snáze vyslovitelná konkurenční varianta budiž.

 

Přestože jsou tyto výrazy ve slovnících hodnoceny jako částice, ve větách fungují ve shodě se svým původem zřetelně slovesně – jako přísudky nebo jejich části. To je vedle původu další dobrý argument pro ty uživatele češtiny, kteří považují podobu budiž za vyhrazenou pro jednotné číslo.


Porovnáme-li v největším dostupném korpusu psané češtiny ČNK SYN v8, kolikrát se s jakýmkoli trpným příčestím v množném čísle pojí výraz budiž a kolikrát výraz buďtež, zjistíme, že konstrukce s budiž (tedy např. budiž pochváleny) má 375 doložených výskytů, kdežto konstrukce s buďtež (tedy např. buďtež pochváleny) jen 147 výskytů. Z toho vyplývá, že i v množném čísle je podoba vzniklá z tvaru jednotného čísla dvakrát až třikrát užívanější (poměr se zvýrazní, když použijeme citlivější výpočet mírnící vliv několika málo textů s mnoha výskyty téže podoby). Zdá se tedy, že mnoho pisatelů slovesnou povahu částice budiž nevnímá jako silnou nebo relevantní a že budiž do značné míry ustrnulo právě do podoby nesklonné částice.

 

Odpověď na vaši otázku tedy nemá jednoznačně dobré řešení. Obě uvažované varianty věty, tedy „Léto a sport budiž pochváleny“ i „Léto a sport buďtež pochváleny“, mají nevýhody. Užití podoby budiž může na část čtenářů může působit negramaticky, chybně. Naproti tomu podoba buďtež je natolik řídce užívaná, že může část čtenářů zarazit, může působit ještě knižněji (tj. nikoliv neutrálně) než budiž.

 

Řešením by bylo vyhnout se tomuto problému obrácením slovosledu. Pokud totiž přísudek předchází podmětu, je podle popisu české větné skladby vedle pravidla o přednosti rodů možné řídit shodu také podle toho podmětového jména, které je přísudku nejblíž. Tak lze vytvořit větu „Budiž pochváleno léto a sport“, kde se přísudek shoduje s nejbližším podstatným jménem léto středního rodu v jednotném čísle. A právě díky jednotnému číslu je pak výraz budiž v takové větě i z gramatického hlediska zcela náležitý. Jen ta (nejspíš záměrná a žádoucí) aluze na formulaci „Léto budiž pochváleno“ z dramatu Fráni Šrámka se tím oslabí.

od

Více zde

Monografie o vlivu staroslověnštiny na starou češtinu

Kolektiv autorů z etymologického oddělení ve složení B. Vykypěl, H. Karlíková, I. Janyšková a V. Boček vydal v Nakladatelství Lidové noviny monografii s názvem Staroslověnské dědictví ve staré češtině. Kniha zkoumá rozsah, význam a povahu vlivu staroslověnštiny na starou češtinu. Ke svému cíli spěje z jedné strany rozborem staročeské slovní zásoby a gramatiky z hlediska možných stop staroslověnštiny, z druhé strany pak rekonstrukcí možných mechanismů staroslověnského vlivu v sociolingvistické a sociální situaci středověkých českých zemí.

19. 7. 2021

Kapitoly z pražské toponymie

Nakladatelství Academia vydalo knihu Martiny Ptáčníkové Mezi Stalinovou třídou a Husákovým tichem zabývající se toponymií hlavního města Prahy v období od konce druhé světové války do roku 1989. Vývoj soustavy jmen městských veřejných prostranství je v knize sledován prostřednictvím honorifikačních jmen, na jejichž základě lze nejlépe popsat formování pražské toponymické krajiny jako politizovaného prostoru, reagujícího na dějinné zvraty i mocenské nároky vládnoucích elit.

 


 

2. 7. 2021

Výbor textů Ludmily Pacnerové

Bohumil Vykypěl z etymologického oddělení připravil publikaci Bohemia Glagolitica (Nakladatelství Lidové noviny, 2021). Jedná se o výbor prací přední české filoložky Ludmily Pacnerové (1925–2008) na téma hlaholicí psaných staročeských památek a vůbec církevněslovanské kultury a písemnictví v českých zemích. Vedle šesti autorčiných textů je zde vydána také její kompletní bibliografie.

30. 6. 2021

Mezinárodní konference o výuce akademického psaní

Centrum akademického psaní kabinetu studia jazyků ÚJČ AV ČR a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava pořádají 11. mezinárodní konferenci Evropské asociace pro výuku odborného psaní (European Association for Teaching Academic Writing – EATAW), která se uskuteční online ve dnech 7. 7. – 8. 7. 2021. Konference s tématem odborného psaní, jež bylo v českém prostředí dosud opomíjené a na rozdíl od anglosaských zemí neexistuje jako samostatný studijní obor, je tak vůbec první odbornou akcí tohoto druhu pořádanou českými institucemi.

30. 6. 2021

Lipnická bible (1421): kolektivní monografie a pozvánka na výstavu

U příležitosti šestistého výročí dokončení Lipnické bible (1421) vyšla kolektivní monografie věnovaná tomuto latinskému rukopisu s názvem Lipnická bible. Štít víry v neklidných časech pozdního středověku. Na monografii se kapitolou o českých biblických překladech počátku 15. století podílely pracovnice oddělení vývoje jazyka ÚJČ. Do konce srpna je možné navštívit výstavu na hradě Lipnice, kde je k vidění originál Lipnické bible, zapůjčený z Muzea Bible ve Washingtonu, D.C. Lipnické bibli jsou věnovány internetové stránky, kde je možné si rukopis virtuálně prolistovat. Další informace jsou dostupné též na facebookových stránkách.

29. 6. 2021

Podcast Strategie AV21

Ústav pro jazyk český je od letošního roku zapojen do 24. programu Strategie Akademie věd ČR s názvem Odolná společnost pro 21. století. Cílem programu je zkoumat a prakticky ověřovat systémové předpoklady, zdroje a nástroje společenské odolnosti vůči krizím různé povahy, především pak těm, kterým česká společnost v současnosti čelí nebo může čelit ve 21. století. V rámci tohoto programu byl vytvořen podcast Sylva sylvarum. První díl je věnován slovu rezilience.

29. 6. 2021

Archív aktualit