Zajímavé dotazy

Dotaz:

Myslím si, že správně by se mělo užívat spojení manifestovat za něco, ale demonstrovat proti něčemu. Často se setkávám s tím, že lidé tyto vazby zaměňují a říkají či píšou také manifestovat proti něčemudemonstrovat za něco. Jaké jsou tedy prosím správné vazby těchto dvou sloves?

 

Odpověď:

Pokud jde o sloveso manifestovat, ve významu ‚(z)účastnit se manifestace, projevovat, projevit kolektivní smýšlení‘ považují slovníky vazeb za jediné náležité předložkové spojení pouze vazbu manifestovat za něco (např. manifestovat za zrušení KSČ). Vedle toho lze toto sloveso užívat ve významu ‚projevovat, projevit, osvědčovat, osvědčit‘ i s bezpředložkovým 4. pádem, tedy manifestovat něco (manifestovat svou nespokojenost). U slovesa demonstrovat ve významu ‚(z)účastnit se demonstrace, manifestovat souhlas/nesouhlas‘ se ovšem připouští jak spojení s předložkou proti (demonstrovat proti vládním opatřením), tak s předložkou za (demonstrovat za svobodu slova). V praxi se toto sloveso užívá s oběma předložkami, byť je u něj předložka proti frekventovanější – v Českém národním korpusu SYN v9 se spojení demonstrovat proti nečemu vyskytuje 3718×, zatímco demonstrovat za něco pouze 1983×. Ještě bychom doplnili, že u slovesa demonstrovat ve významu ‚dát/dávat najevo‘ i ‚názorně předvést/předvádět‘ je náležitá bezpředložková vazba se 4. pádem (demonstrovat svůj nesouhlas; demonstrovat průběh pokusu).

jr 

Více zde

Akademie věd ČR podporuje vědce na Ukrajině

Akademie věd ČR jasně odsuzuje akty agrese Ruské federace proti územní celistvosti a politickému uspořádání Ukrajiny, které ve čtvrtek 24. února v ranních hodinách vyvrcholily invazí. Akademie zároveň podává pomocnou ruku. Na studenty vysokých škol, postdoktorandy a vědce působící na území napadené Ukrajiny zaměří podporu v podobě stáží, kterou nyní připravuje. Více podrobností zde.

26. 2. 2022

Nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 83, 2022, č. 2) představují Sara Košutar a Ana Matić Škorić psycholingvistický výzkum implicitních kauzálních vztahů u vybraných chorvatských sloves. Beata Jarosz nastiňuje vývoj profesní mluvy polských žurnalistů v uplynulých několika stoletích. Jan Křivan a Jana Šindlerová referují o změnách v morfologické anotaci korpusů řady SYN (ČNK). Kompletní obsah čísla naleznete zde.

23. 5. 2022

Uzavření knihovny 23. května

Upozorňujeme, že v pondělí 23. května 2022 bude knihovna ÚJČ mimořádně po celý den uzavřena. Děkujeme za pochopení.

18. 5. 2022

Vyšel časopis Acta onomastica 1/2022

Nové číslo časopisu Acta onomastica přináší 16 studií. Mimo jiné se v něm Martina Ptáčníková zamýšlí nad možnou etymologií pomístního jména Kalabon a Martina Zirhutová analyzuje výskyt apelativa necky a jeho dalších nářečních synonym v pomístních jménech v Čechách. Číslo dále obsahuje pět recenzí, rubriku onomastických zpráv a kroniku, kde nalezneme rozhovor Žanety Dvořákové s Jitkou Malenínskou a bibliografii Jitky Malenínské, kterou zpracovala Jana Papcunová. Celý obsah čísla najdete zde.

17. 5. 2022

Obhajoba disertace Bohumila Vykypěla

Bohumil Vykypěl bude 13. června obhajovat disertační práci Perspektiven auf die Geschichte des Tschechischen und die tschechische Geschichte (její teze jsou ke stažení zde) a ucházet se o získání titulu doktor věd (DSc.). Veřejná obhajoba proběhne v češtině ve 13:30 v Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 3, Praha 1, horní zasedací sál, 3. poschodí).

16. 5. 2022

Čtyři přednášky o nářečích a jejich výzkumu ve Vlastivědném muzeu v Olomouci

V rámci výstavy Kriticky ohrožené jevy našich nářečí ve Vlastivědném muzeu v Olomouci nabízí dialektologické oddělení ÚJČ kromě edukačního programu pro školy i sérii čtyř úterních přednášek od 17. května do 28. června. Program najdete na novém webu ceskanareci.cz.

13. 5. 2022

Archív aktualit