Zajímavé dotazy
Dotaz:
Setkala jsem se s označením psychiatrické onemocnění a psychická diagnóza. Nemělo by to být naopak – psychické onemocnění a psychiatrická diagnóza?
Odpověď:
Přídavné jméno psychiatrický se vztahuje k psychiatrii, tedy k oboru zabývajícímu se duševními chorobami (viz Slovník spisovného jazyka českého). Ve spojení psychiatrické onemocnění tedy první složka z hlediska významu neoznačuje to, co nemoc postihuje (srov. např. spojení kardiovaskulární onemocnění, tj. ‚onemocnění srdce a cév‘), ale vztahuje se k samotnému oboru, který choroby (duše, psýché) studuje a léčí, a proto může tato kolokace na uživatele jazyka působit neobvykle, nebo dokonce rušivě. Přestože v databázi Českého národního korpusu (ČNK, typ korpusu syn, verze 11) najdeme 112 výskytů spojení psychiatrické onemocnění, přičemž mezi zdrojovými texty jsou i odborná periodika a publikace (např. Zdravotnické noviny nebo publikace Postgraduální medicína), a přestože lze psychiatrické onemocnění vykládat jako ‚onemocnění, jímž se zabývá obor psychiatrie‘, nelze je (na rozdíl od spojení psychické onemocnění nebo psychická nemoc) označit za příklad běžné spojitelnosti slov onemocnění či nemoc z hlediska významu. Podobně nezvykle bude pravděpodobně na uživatele češtiny působit například analogické spojení neurochirurgické onemocnění (v téže verzi korpusu lze vyhledat 9 dokladů). Oproti tomu je spojení psychické onemocnění v dané verzi ČNK doloženo 1 960×, psychická nemoc 1536×.
Velmi zřídka se užívá také spojení psychická diagnóza (v syn v11 je pouhých 30 dokladů), které by mohlo být vykládáno jako ‚diagnóza týkající se psychiky‘. V úzu převažuje kolokace psychiatrická diagnóza (v syn v11 je 1147 dokladů), tedy ‚diagnóza, jež je stanovena v rámci oboru psychiatrie‘, popř. ‚odborníky z oboru psychiatrie‘.
hm
Kniha o presupozicích v češtině
Právě vyšla kniha Vojtěcha Veselého K presupozicím v češtině a jejich (ne)stálosti ve vztahu ke kontextu. Pojednává o různých teoretických přístupech k presupozicím a také o různých modelech tzv. projekce presupozic. Autor zde prezentuje své pojetí těchto jevů, s oporou o analýzu českého jazykového materiálu. Nahlíží je z perspektivy užívání jazyka v komunikaci, jako prostředek, který přispívá k soudržnosti textu.
15. 3. 2023
Monotematické číslo o českém strukturalismu
Redakce časopisu Slovo a slovesnost zveřejnila výzvu k předkládání abstraktů do chystaného monotematického čísla. Monotematické číslo s názvem Czech Structuralism Revisited je naplánováno na rok 2024. Zájemci o publikování v tomto čísle naleznou podrobné informace zde.
14. 3. 2023
Pozvánka na online přednášku Jitky Rosenbaumové
Ústav pro jazyk český AV ČR a Česká centra vás zvou ke sledování online přednášky Mohl bych mít takovej jednoduchej dotaz? Jak funguje jazyková poradna ÚJČ AV ČR, kterou prosloví Jitka Rosenbaumová. Přednáška bude vysílána přes platformu Zoom (registrace zde) ve středu 22. března 2023 od 18 hodin. Anotaci najdete zde.
10. 3. 2023
Nová hesla v Akademickém slovníku současné češtiny
Začátkem března byla publikována další hesla z Akademického slovníku současné češtiny. K výrazům s náslovím a- (2017), b- (2019), c- a č- (2020), d- a e- (2022) přibylo nyní zhruba sedmnáct set výrazů s náslovím f- a g-.
7. 3. 2023
Živa: Kosti jsou vrženy
Jazykový koutek Anny Černé v prvním letošním čísle Živy přináší odpověď na otázku, zda existuje nějaká spojitost mezi kostmi a kostkami. Dozvíte se, co lze z jazykových příruček zjistit o kostře, kostivalu a pakostnici i jak je to se skloňováním podstatného jména kost. Nechybějí ani ustálené obraty se slovem kost a kostra.
13. 2. 2023
Vesmír: Prezidentčin životní partner
Kdybychom si byli zvolili prezidentku, kdo by byl její životní partner? První pán, muž, gentleman nebo snad manžel? Ondřej Dufek v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2023/2) ukazuje, o co by uživatelé češtiny mohli chtít svou volbu opřít, a uvažuje, jestli vůbec takové pojmenování potřebují. Více se dočtete zde.
6. 2. 2023