Zajímavé dotazy

Dotaz:
Jak by se mělo graficky náležitě zapsat nespisovné vyjádření [ocamcať pocamcať]?


Odpověď:
Uvedený obecněčeský expresivní obrat se uplatňuje spíše v mluveném než psaném projevu. Český národní korpus (a to jak syn v8, tak online_now) ukazuje, že se s ním pisatelé vypořádávají nejrůznějším způsobem – v praxi je doložen v mnoha hláskových obměnách, někdy s uvozovkami značícími pisatelův odstup:
Demokracie? No jistě! Ale vocamcaď až pocamcaď.
Má to svoji logiku, avšak odcamcaď pocamcaď.
Chce sice dát firmě „ducha nové generace“, ale zase – „ocuť pocuť“.

 

Dále se najdou varianty ocamcaď pocamcaď, vodcamcaď pocamcaď, vocať potaď, odsuď pocuď, vocuď pocuď, odsuď podsuď, odsud podsud, odsud posud... Všechny mají společnou vlastnost – respektují určitý rytmus, tím že obě složky mají stejný počet slabik a stejnou samohlásku v koncové slabice. Protože nejde o spisovné vyjádření, není jeho pravopisná podoba stanovena závazně, je proto přijatelné užít kteroukoli z možností.

 

Ve Slovníku spisovného jazyka českého (z let 1960–1971) je frazém zachycen v podobě vocamcaď až pocamcaď, a to u příslovce pocamcaď, které slovník hodnotí jako obecněčeské expresivní synonymum výrazu potud. Příruční slovník jazyka českého (z let 1935–1957) označuje slovo pocamcaď dokonce kvalifikátorem vulgární. Ve Slovníku nespisovné češtiny (2009) obrat najdeme u hesla vocaď (odsud, odtud), u něhož je uvedeno, že se někdy užívá ve spojení vocaď pocaď, vocamcaď až pocamcaď.

 

Jako spisovnou variantu nabízejí slovníky možnost odtud (až) potud, popř. odsud (až) potud. Obě, respektive všechny čtyři, se v praxi užívají (Samozřejmě že je pro občanskou společnost, ale odtud potud; Slušné oblečení ano, ale odsud až potud). Vedle toho mnozí autoři vyjadřují stejný význam obratem všechno/všecko má své meze.

 

 
 

Více zde

Pozvánka na mezioborové kolokvium

Oddělení vývoje jazyka ÚJČ pořádá ve dnech 20. až 22. října 2021 na zámku v Kostelci nad Černými lesy mezioborové kolokvium Historický text a jeho interpretace. Akce je určena pro bohemisty, slavisty, klasické filology, historiky a specialisty z dalších příbuzných oborů. Podrobnější informace najdete zde.

12. 5. 2021

Historická sociolingvistika: výzva k zasílání abstraktů

Časopis Slovo a slovesnost vyzývá k zasílání abstraktů článků do monotematického čísla Historická sociolingvistika, které připravují hostující editoři Marek Nekula a Stefan Michael Newerkla. Abstrakt zamýšleného článku zašlete e-mailem na adresu redakce a hostujících editorů do 31. 7. 2021. Více informací zde.

5. 5. 2021

Vyšel časopis Acta onomastica 1/2021

Právě vyšlo jarní číslo časopisu Acta onomastica (1/2021), které přináší 12 studií v češtině, angličtině, němčině, polštině, srbštině a ukrajinštině. Mezi nimi je např. přehled historie našeho onomastického časopisu od Žanety Dvořákové nebo analýza pomístních jmen obsahujících osobní jméno Jan od Marty Šimečkové. Vedle recenzí, krátkých zpráv a nekrologů v něm najdeme i rozhovor s Miloslavou Knappovou.

4. 5. 2021

Zemřela Naďa Svozilová

V listopadu 2020 zemřela ve věku 85 let lingvistka PhDr. Naďa Svozilová, CSc., jež spojila celou svou profesní dráhu s Ústavem pro jazyk český. Podílela se na přípravě akademických výkladových slovníků a na Mluvnici češtiny 2. Vedla kolektiv autorek průkopnických slovníků vazeb, které byly oba oceněny v soutěži Slovník roku. Do povědomí široké veřejnosti se dostala svou knihou Jak dnes píšeme / mluvíme a jak hřešíme proti dobré češtině. Její spolupracovníci na ni vzpomínají jako na erudovanou, pracovitou a laskavou dámu se smyslem pro humor.

2. 5. 2021

Odešel Vladimír Mejstřík

S hlubokou lítostí oznamujeme, že dne 15. dubna 2021 zemřel ve věku 82 let náš bývalý kolega, pan Vladimír Mejstřík, promovaný filolog, bytostný lexikograf, jenž celý svůj profesní život spojil s Ústavem pro jazyk český. Již od 60. let 20. století byl členem autorského kolektivu Slovníku spisovného jazyka českého. Praktické zpracovávání slovníkových hesel ho vedlo i k vytvoření několika teoreticky zaměřených lexikografických článků uveřejněných v časopise Slovo a slovesnost.

23. 4. 2021

Živa: Očkovati – vštěpovati a nejen očka dělati

Na téma očkování neboli vakcinace bylo v souvislosti s covidem-19 v posledních měsících napsáno už mnohé. Příspěvek Anny Černé ve 2. čísle Živy vedle etymologie výrazů očkování (inokulace) a vakcína připomíná, co si pod slovem očkovat přestavili naši předkové v 19. století. Upozorňuje i na posun ve stylovém hodnocení slovesa vakcinovat (Víte, že v PSJČ bylo hodnoceno jako slangové?) a užití předponových sloves oočkovatproočkovat.

19. 4. 2021

Archív aktualit