Zajímavé dotazy

Dotaz:
V Praze ohlašuje jednotlivé stanice v tramvaji (kromě tradičního ženského) také hlas mužský. V případě zastávky Staroměstská podle mě dotyčný mluvčí vyslovuje [staromňestká], tj. vypouští druhé s. Je to tak správně?

 

Odpověď:
Máte pravdu, že v pražských tramvajích lze v současnosti zejména v centru slyšet jak „klasické“ hlášení namluvené ženou (tj. Dagmar Hazdrovou), tak i méně obvyklé hlášení nahrané mužem (Zbyňkem Štíbrem). Abychom mohli posoudit, zda dotyčný opravdu vyslovuje [staromňestká], museli bychom mít danou nahrávku k dispozici. Každopádně podoba [staromňestká] bez hlásky s v souladu s výslovnostní kodifikací rozhodně není, jednalo by se o nenáležité zjednodušování souhláskové skupiny, respektive o nesprávné úplné vypuštění souhlásky (podobně by to bylo i s ještě větším zjednodušením na [staromňeská]). Na druhou stranu však není nezbytné vyslovovat „plně“ [staromňestská], ale artikulačně pohodlnější a rovněž náležitá je varianta [staromňescká], tj. se splynutím hlásek [ts] na [c] (stejně jako lze podle kodifikace správně vyslovit adjektivum dětský jako [ďetskí] i [ďeckí]).


Závěrem ještě dodejme, že počínaje rokem 2022 dochází v tomto ohledu ke změně a názvy zastávek a další provozní informace bude hlásit nový mluvčí, který byl spolu se třemi dalšími uchazeči doporučen odbornou komisí (mj. s účastí pracovnice Ústavu pro jazyk český) a následně veřejností vybrán jako vítěz ve speciální anketě. Dále se lze ve veřejné dopravě setkávat v současnosti také čím dál častěji s nahrávkami vzniklými pomocí syntézy řeči. Rovněž právě v případě složitějších souhláskových shluků nemusí výsledek tohoto postupu působit zcela korektně a hlavně přirozeně.

 

vš 

Více zde

Prázdninový provoz jazykové poradny

Zájemce o jazykové konzultace upozorňujeme, že po dobu letních prázdnin (od 4. července do 2. září) bude telefonický provoz jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR omezen. Na jazykové dotazy budeme odpovídat každé úterý a čtvrtek, vždy mezi 10. a 12. hodinou dopoledne. Děkujeme vám za pochopení.

21. 6. 2022

Živa: Gregor Johann Mendel

Letošní dvousté výročí narození Gregora Johanna Mendela připomínají nejrůznější akce. Jazykový koutek Anny Černé v posledním čísle Živy nabízí vysvětlení, proč je může pořádat Mendelovo muzeum sídlící na Mendlově náměstí. Kromě skloňování příjmení typu Mendel vysvětluje i etymologii výrazu hrách a objasňuje, jak se připravuje tzv. kočičí svarba.

16. 8. 2022

Z Jazykovědných aktualit 2022/1–2

Právě vyšly nové Jazykovědné aktuality. Lucie Jílková v úvodní studii srovnává blog a knihu Zápisník alkoholičky a dále představuje publikaci Jana Hoffmannová: Doctor Honoris Causa Universitatis Opoliensis. Michaela Lišková a Martin Šemelík připravili rozhovor se slovenskou lexikografkou Alexandrou Jarošovou. Rozmanité čtení o proběhlých akcích, probíhajících projektech nebo významných osobnostech nabízí bohatě naplněná rubrika Kronika. Celé dvojčíslo Jazykovědných aktualit najdete zde.

8. 8. 2022

Kniha o češtině a jejích uživatelích pohledem jazykové poradny

Pohledy na jazykovou změnu, laická pravidla, kodifikaci, užívání příruček, chápání stylové příznakovosti, postoje k přejímkám v češtině, podoby nesouhlasů tazatelů s odpověďmi, představy o roli Ústavu pro jazyk český, laické i lingvistické vnímání jazyka. To vše přináší nová kniha Jazyková poradna, dobrý den. O češtině a jejích uživatelích. Napsal ji kolektiv autorů z oddělení jazykové kultury ÚJČ a právě ji vydává Nakladatelství Lidové noviny.
 

29. 7. 2022

Nová kniha o češtině 16.–18. století

V nakladatelství Academia právě vyšla kniha Marty Šimečkové Dynamika kulturní češtiny 16.–18. století. Čtyři případové studie z roviny hláskosloví. Jazykové analýzy protetického v-, úžení é > í, diftongizace ý > ej a náslovné diftongizace ú > ou v tištěných literárních památkách z 16.–18. století přinášejí nové poznatky o tehdejším stavu a vývoji vybraných jevů a přispívají tak k poznání češtiny tohoto období.

22. 7. 2022

Vyšla Naše řeč 3/2022

Pro třetí letošní číslo Naší řeči zvolil hostující editor Jan Volín téma individuality uživatele jazyka. V první studii Radek Skarnitzl individualitu představuje z hlediska forenzní fonetiky. Autoři druhého článku, Jan Volín a Tomáš Bořil, se na individualitu mluvčího zaměřují z hlediska užití základní hlasové frekvence při přednesu básní. Andrej Zenkov a Michal Místecký pomocí moderních metod zjišťují autorství Petra Bezruče / Pavla Hrzánského. Následuje zpráva z konference a drobnost k problematice anonymních dopisů. Obsah čísla je uveden zde.

18. 7. 2022

Archív aktualit