Zajímavé dotazy

Dotaz:
Zajímalo by mě, jak zacházet s výrazem Meta, tedy novým názvem společnosti Facebook. Jakého je rodu? Skloňuje se?

 

Odpověď:
Společnost Facebook změnila název poměrně nedávno. Nové jméno Meta odkazuje na metaverzum (metaverse), tedy virtuální internetový svět, který společnost vytváří. V češtině má meta dvojí užití: jako samostatné slovo a jako první část složenin. Jako samostatné podstatné jméno se meta užívá ve dvou významech: 1. vytčený cíl; 2. značka pro cvičence při hromadných tělocvičných vystoupeních (viz Nový akademický slovník cizích slov). Jako první část složených slov je meta- řeckého původu a užívá ve významu „přes, za, po, s, mezi, vně, mimo“, např. metateze, metalingvistický, metakarpální apod. (viz Slovník spisovného jazyka českého). Nový název Meta odkazuje právě k tomuto druhému užití ve významech „za, mimo“, jde tedy o internetový svět, který je ještě za tím naším, mimo něj, jde dál než dosud.


Pokud vycházíme z formy názvu, je řešení jednoduché. Název je zakončen na -a, tudíž jej lze bez problémů přiřadit k ženskému rodu a skloňovat podle vzoru „žena“ (2. p. j. č. Mety). Podobně jako názvy Billa, Kika či Tesla. Tento způsob zacházení se v úzu skutečně objevuje: Metu tak teď čeká vývoj dlouhé řady sociálních technologií, pro který chce v Evropě najmout bezmála 10 tisíc pracovníků. Nové logo Mety má mimo jiné reprezentovat ležatou osmičku, tedy symbol nekonečna. A právě AMD má být tím, kdo bude Metě dodávat serverové procesory pro datová centra potřebná pro běh metaverse. Z některých dokladů je patrný ženský rod na základě shody: Zuckerbergova zmatená Meta. Meta je však pravidelně kritizována i za monopolní praktiky. Zároveň se však objevuje i nesklonná podoba. U ní z kontextu nelze rod zjistit: Kromě sociální sítě Facebook ponesou původní název také další služby, které pod Meta spadají. Facebook se mění v Meta. Facebook zveřejnil stránku, která jeho pojetí Meta s pomocí celé řady videí, vysvětluje. Nesklonné užívání může být dáno jednak původem názvu, kterým je část složeniny s funkcí předložky, jež sama o sobě nemá gramatický rod a mluvčí to intuitivně promítají do nesklonnosti odvozeného názvu, jednak mylným předpokladem, že názvy firem a obchodních značek se neskloňují. V každém případě je zjevné, že gramatická charakteristika názvu zatím kolísá. To lze ilustrovat i na faktu, že v jednom textu se občas objevují oba způsoby užití: Facebook už převlékl své aplikace do Mety … Všimli jste si této miniaturní novinky v aplikacích od Meta, nebo vůbec?


Prozatím nelze říci, která varianta užití nakonec převáží, případně která je noremní, protože výskytů v úzu je zatím příliš málo na to, abychom to mohli posoudit. Většina dokladů je navíc v nominativu jmenovacím, tzn. název se pojí s opěrnými obecnými jmény typu firma, společnost, koncern, které se skloňují, ale samotné jméno zůstává nesklonné (Metaverse je nyní jádrem strategie společnosti Meta). Teprve až bude k dispozici více dokladů užití názvu, bude možné říci, která varianta se stane noremní, případně zda budou obě podoby i nadále kolísat. Z praktického hlediska se však jeví jako výhodnější řídit se formálními aspekty a skloňovat výraz podle vzoru „žena“ jako jiné názvy firem, společností či obchodních značek: bez Mety, pro Metu, s Metou apod.

 

ks 

Více zde

Z polského časopisu Slavia Occidentalis

V aktuálním čísle poznaňského časopisu Slavia Occidentalis vyšly mimo jiné článek Marty Šimečkové (Dis)kontinuita češtiny 16.–18. století na příkladu hláskosloví a recenze Bohumila Vykypěla na nové vydání "náměšťské" Gramatiky české v edici Ondřeje Koupila. Celý obsah čísla včetně těchto dvou textů najdete zde.

12. 1. 2022

Pozvánka na online přednášku

Ústav pro jazyk český AV ČR a Česká centra vás zvou ke sledování online přednášky Redokojo kolajdo aneb nářečí českého jazyka ve 21. století, kterou prosloví Marta Šimečková. Přednáška bude vysílána přes platformu ZOOM ve čtvrtek 27. 1. 2022 od 18 hodin. Stream přednášky bude živě vysílán také na facebooku Českých center. Podrobnou anotaci naleznete zde.

7. 1. 2022

Z polského časopisu Stylistyka

V posledním čísle polského časopisu Stylistyka najdete mimo jiné článek J. Hoffmannové Emocionalita a expresivita, kritika a hodnocení v on-line sportovních přenosech a v reakcích fanoušků, článek M. Vondráčka Expresivita jazykových dokladů lingvistických studií a článek J. Bílkové, J. Knobové a S. Podojilové K emotivnosti diskurzních markerů ve spontánní mluvené komunikaci. Dále zde vyšla gratulace J. Zemana k loňskému jubileu J. Hoffmannové a také recenze S. Gajdy na knihu Jak je důležité míti styl, kterou při téže příležitosti vydal Ústav pro jazyk český AV ČR. S celým obsahem čísla se lze seznámit zde.

5. 1. 2022

Nové číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie

Vyšlo nové číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie. V něm pokračuje diskuse věnovaná jazykovému úzu, kodifikaci a jazykovému plánování. Martin Beneš a Ondřej Dufek polemicky reagují na článek Vojtěcha a Luboše Veselých publikovaný ve 20. čísle KGA. Ondřej Bláha se ve svém článku zabývá distributivy typu pobít, pomřít, povyhazovat. Variantní tvary sloves vzoru sází a od nich odvozená procesuální adjektiva jsou předmětem zájmu Terezy Nádassy a Roberta Adama. František Štícha sleduje distribuci indikativu a kondicionálu po spojce aniž. Kontraditorické antonymii u sloves věnuje pozornost Vojtěch Veselý. Obsah čísla s abstrakty najdete zde.

3. 1. 2022

Vyšla Naše řeč 5/2021

V poslední letošní Naší řeči zaměřil hostující editor Marek Nekula pozornost na češtinu ve světě. Šest studií mapuje různé aspekty vývoje a současného stavu češtiny a jejího užívání v americkém Texasu, Rusku, Chorvatsku, Paraguayi a německém Bavorsku. Doplňuje je recenze knihy Češina na Volyni, zpráva o loňských bohemistických disertacích a vzpomínka na členku odborné rady Naší řeči Radoslavu Kvapilovou Brabcovou. Celý obsah čísla najdete zde.

21. 12. 2021

Živa: Šumava neboli Gabréta – pohoří kozorožců a hustých lesů

Před 30 lety vznikl z části území původní CHKO národní park Šumava. Jazykový koutek Anny Černé v  posledním čísle Živy (6/2021) nabízí odpovědi na otázky, zda bylo pojmenování Šumavy motivováno šuměním větrů, jaký význam mělo slovo šuma a zda s ním má expresivní obrat je mi to šumafuk nějakou spojitost. Všímá si také obrazného vyjádření od Šumavy k Tatrám, etymologie výrazu park i toho, proč se některé šumavské penziony jmenují Gabreta.

17. 12. 2021

Archív aktualit