Zajímavé dotazy

Dotaz:

Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Jaroslavl (město v Rusku)?

 

Odpověď:

Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Jaroslavl příručky ani výkladové slovníky neuvádějí. Vladimír Šmilauer v časopise Naše řeč (1956, roč. 39, č. 7–8, s. 206, par. 68) píše: „Po retných souhláskách (m, v) se v ruštině před původním j vyvinulo l: ze zem-ja vzniklo zem-ľa, z Jaroslav-j’ pak Jaroslav-ľ. V odvozeninách však toto l [v ruštině; JP] mizí (zemlja [vysl. zemľa] – zemskij, Jaroslavľ – jaroslavskij). Podle toho máme i v češtině k Novaja Zemlja přídavné jméno novozemský, k Jaroslavl – jaroslavský“. Šmilauer tedy to, jak by měla vypadat česká podoba, zakládá na stavu v ruštině. Podle databáze Českého národního korpusu syn v9 se však toto doporučení v dnešní praxi neprojevuje nijak jednoznačně. Najdeme tu totiž 214× podobu jaroslavský (dotaz: [(lemma="jaroslavský")], mezi výskyty jsou nízké desítky přídavných jmen utvořených od názvu českých obcí Jaroslav, v okr. Pardubice a Rychnov nad Kněžnou: jaroslavská kachna atp.) a 155× podobu jaroslavlský (dotaz [(lemma="jaroslavlský")] s ponechaným l.

 

Na pozadí českých slovotvorných principů je Šmilauerovo doporučení (opřené argumentačně o poměry v ruštině) poněkud překvapivé. Stav v cizím jazyce obvykle nemá vliv na to, jaký stav by měl být v češtině, resp. se jako takový argument přímo odmítá. Při vypuštění l z přídavného jména kromě toho není zřejmé, že výchozí podoba není Jaroslav, ale Jaroslavl. Z tohoto hlediska se podoba jaroslavský s vypuštěným l jeví jako méně výhodná. Na druhou stranu by vliv na vypuštění l mohla mít v češtině obtížně vyslovitelná skupina vlsk (jarosla-vlsk-ý), i když ani to obvykle neslouží jako argument pro zjednodušování v písmě, resp. se to jako argument odmítá. Systémové, lingvistické argumenty tedy svědčí spíš ve prospěch podoby jaroslavlský.

 

Databáze syn v9 však ukazuje, že v úzu se běžně vyskytuje i podoba jaroslavský s vypuštěným l (relativně slabým argumentem na její podporu by mohlo být, že je utvořena od českého exonyma Jaroslav, které, jako variantní, uvádí Index českých exonym; relativně slabým, jelikož podoby s vypuštěným l podle všeho nejsou tvořeny od této, všeobecně málo známé a užívané podoby). Je možné používat (s odkazem na výše uvedený rozbor a o něj opřené argumenty) obě podoby – jaroslavský jaroslavlský. Důležité je postupovat jednotně.

 

Pro úplnost lze dodat, že podoba jaroslavský s vypuštěným l má tendenci se pojit se slovy nebo spojeními: oblast, gubernie; nádraží (v Moskvě); divadlo, činoherní divadlo; závod, lokomotivní závod, opravárenský závod; oblastní duma. Podoba jaroslavlský s ponechaným l se pak pojí se slovy nebo spojeními: letiště, tragédie, katastrofa, havárie, nemocnice. To lze interpretovat tak, že podoby s ponechaným l pronikly do úzu hojněji v souvislosti s havárií letadla hokejového klubu Lokomotiv Jaroslavl v roce 2011, na jehož palubě zemřeli i tři čeští hokejisté. V současné době se už podoba jaroslavlský s ponechaným l ovšem vyskytují i ve spojení se slovy nádraží (v Moskvě), oblast, divadlo. Podoba jaroslavlský s ponechaným l se tedy evidentně rozšířila (pokud se předtím vůbec hojněji vyskytovala) v souvislosti se zmíněným leteckým neštěstím a odtud se dostává do kontextů, kde se předtím typicky vyskytovala podoba jaroslavský s vynechaným l.

 

mb 

Více zde

Knižní soubor baltistických prací Bohumila Vykypěla

Nová kniha Parerga Baltica nakladatelství Lincom přináší soubor textů Bohumila Vykypěla na různá baltistická témata. Jednotlivé studie se zabývají např. údajnými polskými a litevskými slovy ve staropruském slovníku, prutenismy v litevštině, rodem v baltských jazycích, komparativem v lotyštině, vztahem Louise Hjelmsleva k baltským zemím nebo vývojem spisovné litevštiny, a to i v porovnání s češtinou.

22. 11. 2022

Konference k 250. výročí narození Josefa Jungmanna

Ústav pro jazyk český ve spolupráci s dalšími šesti instituci připravuje konferenci Josef Jungmann: od jazyka k identitě. Mezioborová konference k 250. výročí Jungmannova narození se bude konat 20.–21. září 2023 v Praze. Jejím cílem je nově zhodnotit a prohloubit poznání Jungmannovy osobnosti a díla a jeho role při „národní kultivaci kultury“. Návrhy příspěvků můžete posílat do 31. prosince 2022. Více informací najdete zde.

21. 11. 2022

Kniha o církevněslovanském dědictví v češtině

Nakladatelství Lidové noviny právě vyšla kniha kolektivu autorů z etymologického oddělení Církevněslovanské dědictví ve staré, střední a nové češtině. Věnuje se zejména otázce možných církevněslovanských stop ve slovní zásobě staré češtiny a možného vlivu církevněslovanského biblického překladu na staročeský biblický překlad i konceptuálnímu vlivu církevní slovanštiny na představu o jazyce v té době.

16. 11. 2022

Přednáška Martiny Ireinové a Marty Šimečkové v Kruhu přátel českého jazyka

V rámci podzimního běhu přednášek Kruhu přátel českého jazyka zazní ve středu 23. listopadu 2022 od 18:00 přednáška Martiny Ireinové a Marty Šimečkové Práce brněnských dialektologů – historie a současnost. Zveme vás do místnosti č. 18 v budově Filozofické fakulty UK na náměstí Jana Palacha 2 v Praze. Anotaci najdete zde.

15. 11. 2022

Uzavření studovny

Upozorňujeme uživatele knihovny ÚJČ, že v pátek 18. a v pondělí 21. listopadu 2022 bude studovna z technických důvodů uzavřena. Děkujeme za pochopení.

8. 11. 2022

Týden Akademie věd ČR 2022

V týdnu od 31. října do 6. listopadu 2022 se uskuteční největší vědecký festival Týden Akademie věd ČR, který je přímým pokračovatelem Týdne vědy a techniky AV ČR. Na bohatém programu této akce se jako každý rok podílí také Ústav pro jazyk český AV ČR. Opět nabízíme zajímavé přednášky, exkurze či možnost osobního setkání v rámci dne otevřených dveří 3. listopadu. Informace o připravovaných akcích ÚJČ včetně možnosti případné registrace naleznete zde.

31. 10. 2022

Archív aktualit