Zajímavé dotazy

Dotaz:

Jak se správně v češtině vyslovuje a jakého rodu je výraz mem (meme)?

 

Odpověď:

Ačkoli se výraz mem v češtině prokazatelně vyskytuje již od 90. let 20. století, jeho výslovnosti ani tvaroslovným kategoriím se dosud žádné příručky nevěnovaly. Pro stanovení náležité zvukové podoby je důležité si uvědomit, že v angličtině, z níž slovo pochází, se zapisuje jako meme a vyslovuje se jako [miːm]. V češtině se však ustálila výslovnost a jí odpovídající grafika mem [mem]. Zvuková podoba [mem] naprosto převažuje např. u profesionálních mluvčích v médiích a není důvod ji nedoporučit. Obecně sice platí, že výslovnost přejatých výrazů by měla v češtině vycházet primárně ze zvukové podoby v původním jazyce (cizí hlásky se pak nahrazují domácími atp.), není však výjimečné, že se vžije zvuková podoba odrážející např. grafickou stránku slova, což není a priori chyba. Na druhou stranu nelze odmítat ani variantu [mím], které však odpovídá jedině pravopisná podoba meme, nikoli mem. Rovněž jsme v úzu okrajově zaznamenali výslovnost [meme] (zejména v souvislosti se skupinou Historické meme, vyskytující se na sociální síti), kterou však nepokládáme za neutrální. Je pravděpodobné, že volba konkrétní zvukové podoby bude značně souviset např. s věkem mluvčího, bude se lišit v závislosti na určité sociální skupině atp. Je tedy možné, že jedni uživatelé jazyka budou důsledně vyslovovat [mím] a variantu [mem] považovat za nepatřičnou (může v nich např. vyvolat pocit, že ten, kdo říká [mem], daný fenomén příliš nezná či vůbec neovládá angličtinu). Naopak jiná skupina mluvčích, kteří mají zažitý výraz mem [mem], bude pokládat výslovnost [mím] za rušivou, nebo dokonce vůbec nepochopí, o jaké slovo jde. Stejně jako u řady podobných anglicismů je samozřejmě možné, že se jejich adaptace do češtiny bude časem ještě vyvíjet a budou si např. jednotlivé varianty v úzu více konkurovat, případně se jedna z variant již plně ustálí.

 

Co se týče rodu, pak je třeba lišit obě zmíněné pravopisné (a výslovnostní) varianty. Podoba mem je jednoznačně rodu mužského neživotného a skloňuje se podle vzoru „hrad“: 2. p. memu. Toto podstatné jméno se užívá i v původním pravopisu meme a pak rod kolísá: užívá se vedle rodu mužského neživotného (Právě jsme zvolili internetový meme prezidentem) i v rodě středním a v takovém případě je tento výraz nesklonný (V pravidlech není nic, co by tvrdilo, že úspěšné meme musí být milé).

 

vš, ks 
 

Více zde

Pozvánka na on-line přednášku

Ústav pro jazyk český a Česká centra vás zvou ke sledování on-line přednášky s názvem Polib mi…!, ve které se Martin Šemelík bude věnovat tématu zpracování vulgarismů v současných slovnících. Patří vulgarismy do slovníku? Co od slovníku z tohoto hlediska očekáváme? Jak vybrat vhodný příklad pro použití vulgarismu? Přednáška bude vysílána přes platformu ZOOM ve čtvrtek 29. 4. 2021 od 18:00 českého času. Stream přednášky lze sledovat v živém vysílání také na facebooku Českých center.

14. 4. 2021

Výsledky grantové soutěže

Ve veřejné soutěži Grantové agentury České republiky pro rok 2021 uspěl ještě třetí projekt Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Projekt Sémantické typy a pragmatické aspekty recipročních sloves v češtině ve světle korpusových dat řešitele Vojtěcha Veselého z oddělení gramatiky získal v prosinci 2020 dobré hodnocení a Grantová agentura ČR rozhodla o jeho financování dodatečně. Práce na projektu budou zahájeny v dubnu 2021. Úspěšnému žadateli gratulujeme.

5. 4. 2021

Výběrové řízení na obsazení funkce ředitele/ředitelky Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Rada Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce ředitele/ředitelky pracoviště. Předpokládané funkční období: 1. 10. 2021 – 30. 9. 2026. Požadavky a podrobné informace k přihlášce a jejím přílohám naleznete zde. Přihlášky musí být doručeny nejpozději do 7. května 2021 (12.00 hod.) v listinné podobě na adresu: Rada Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Letenská 4, 118 51 Praha 1. Obálku zřetelně označte nápisem „Výběrové řízení“.

1. 4. 2021

Nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 82, 2021, č. 1) se Alena Kolyaseva zabývá nominálními konstrukcemi s ruskými výrazy rodtip z perspektivy výzkumů gramatikalizace. Zuzana Kováčová a Elena Ciprianová zkoumají hmatové a chuťové metafory ve slovenském lexiku z hlediska teorie konceptuální metafory. Matej Drobňák, Jaroslav Peregrin, Petr Matějíček a Michal Hubálek referují o svém experimentálním výzkumu logických pravidel vyvozování v češtině. Kompletní obsah čísla naleznete zde.

 

30. 3. 2021

Výsledky 5. veřejné soutěže TA ČR

Byly vyhlášeny výsledky 5. veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA. Mezi ty, jež v soutěži uspěly, patří i projekt Jiřího Homoláče Frázová banka akademické češtiny a její využití ve výzkumu a výuce akademického psaní. Cílem projektu je vytvoření korpusu odborných článků ze společenských a přírodních věd a databáze formulací, jimiž je v českých vědeckých textech realizován soubor rétorických kroků. Úspěšnému žadateli gratulujeme.

29. 3. 2021

Vyšla Naše řeč 1/2021

První letošní Naše řeč přináší kromě jedné recenze a jedné drobnosti především nový formát – diskusi o otevřeném sdílení lingvistických dat. Otevírá ji úvodní text Václava Cvrčka a Jana Chromého a na něj reaguje jedenáct příspěvků od jednotlivých autorů i týmů z šesti českých pracovišť, od souhlasných a podpůrných až po problematizující a polemické. Celou diskusi v tomto čísle uzavírá shrnující reakce autorů výchozího textu. Obsah čísla najdete zde.

22. 3. 2021

Archív aktualit