Zajímavé dotazy

Dotaz:

Platí stále, že když napíšu studenti jsou povinni, zahrnuje toto vyjádření jak studenty, tak studentky?  

 

Odpověď:

Ano, toto vyjádření je z jazykového hlediska zcela v pořádku a jeho interpretace je adekvátní. Jev, na nějž se ptáte, se nazývá generické maskulinum (název osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum stále běžně užíváno. Naproti tomu se v současnosti užívají i prostředky tzv. genderově senzitivního vyjadřování. V jeho rámci se upouští od generického maskulina ve prospěch uvádění tvarů rodu ženského (např.: studenti/studentky jsou povinni/povinny). Oba tyto přístupy mají své výhody a nevýhody. Čeština jakožto flektivní jazyk vyjadřuje jmenný rod nejen v příponách či koncovkách podstatných jmen, ale i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách a slovesech – z toho důvodu může být těžké neopomenout v (delších) textech všechny náležité tvary rodu mužského i ženského. Nadto mohou být psané texty, které tyto tvary důsledně zaznamenávají, graficky přetížené a v důsledku toho hůře čitelné. Ve srovnání s tím lze generické maskulinum hodnotit jako úsporné a přehledné. Avšak pro zviditelnění zastoupení žen v různých funkcích, rolích apod. je výhodné pojmenovat je explicitně. Navíc ne ve všech formulacích je třeba (striktně) uvádět tvary obou rodů, je možné využít např. několikanásobný podmět typu studenti a studentky (jsou povinni). V některých situacích a textech je vyjádření obou rodů dokonce očekávané a (do jisté míry) ustálené, např. v oslovení v dopise (Vážená paní, vážený pane), ve formulářích (Já, níže podepsaný/podepsaná prohlašuji…) či v dotaznících (Koho jste volil/a v roce 2023?). Do genderově senzitivního vyjadřování se dále řadí jazykové prostředky, které neimplikují žádnou genderovou identitu. Jedná se především o různá opisná vyjádření, která na jednu stranu nevyžadují uvádění slovních tvarů dvou rodů, na druhou stranu podobně jako doplňování přechýlených podob text prodlužují (např.: studující osoby jsou povinny; osoby zapsané ke studiu jsou povinny).  

 

bm, kd 

 

Více zde

Atlas nářečí českého jazyka v soutěži Slovník roku

Publikace Atlas nářečí českého jazyka – instrumentál pluráluAtlas nářečí českého jazyka – deklinace substantiv, na jejichž tvorbě spolupracovali členové dialektologického oddělení ÚJČ s kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, získaly v soutěži Slovník roku 2022–2023 druhé místo v hlavní ceně a čestné uznání poroty. Třetí cenu poroty za encyklopedii historickou a společenskou získal druhý díl Velké akademické gramatiky spisovné češtiny F. Štíchy a kol. Všem oceněným gratulujeme. 

 

21. 2. 2024

Pozvánka na onomastický seminář Nominarium

Všechny zájemce srdečně zveme na onomastický seminář Nominarium, v rámci něhož bude představen mezinárodní projekt Your name is your history: Personal names as common cultural heritage of the V4 region. Řešiteli projektu jsou kromě kolegů z Maďarska, Polska a Slovenska rovněž Pavel Štěpán a Žaneta Dvořáková z oddělení onomastiky a Veronika Štěpánová z oddělení jazykové kultury ÚJČ. Seminář bude vysílán online ve čtvrtek 29. února 2024 od 13:00 českého času přes platformu ZOOM (podrobnosti zde).

21. 2. 2024

Živa: Rok má krok, přejde prvé než zvíš, ať ho neprospíš

Přemýšleli jste někdy o tom, proč má v mnoha jazycích prosinec označení december, což znamená měsíc v pořadí nikoli dvanáctý, ale desátý? Původu názvů měsíců, a to jak pojmenováním latinským, tak především českým, je věnován jazykový sloupek Anny Černé v prvním čísle letošní Živy. České názvy nejčastěji odpovídají přírodním jevům typickým pro dané období, u některých lze předpokládat různé motivace.

21. 2. 2024

Odešla doktorka Kamila Smejkalová

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že dne 12. 2. 2024 ve věku 46 let odešla po těžké nemoci naše kolegyně PhDr. Kamila Smejkalová, Ph.D., od roku 2017 vedoucí oddělení jazykové kultury, od roku 2022 vedoucí redaktorka časopisu Naše řeč, lingvistka, bohemistka, významná odbornice v oblasti teorie jazykové kultury, v níž se zaměřovala především na problematiku jazykové normy a kodifikace, v neposlední řadě též na teorii a praxi jazykového poradenství.

 

13. 2. 2024

Etymologický slovník jazyka staroslověnského v ohlédnutí a kontextu

Nakladatelství Lidové noviny právě vyšla kniha Etymologický slovník jazyka staroslověnského: tradice, kontexty inspirace. Početný kolektiv autorů v ní bilancuje dokončený projekt Etymologického slovníku jazyka staroslověnského (1989–2022), zasazuje jej do kontextu staroslověnské a etymologické lexikografie a otevírá nové pohledy na výzkum původu a charakteru slovní zásoby staroslověnštiny a dalších slovanských jazyků.

29. 1. 2024

Nové číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie

Korpus – gramatika – axiologie 28/2023 přináší tři odborné studie a dvě recenze. Elżbieta Kaczmarska-Zglejszewska analyzuje přínos korpusu InterCorp a aplikace Treq, Michaela Nogolová a kol. zkoumají průměrnou délku vět v textech nerodilých mluvčích češtiny a František Štícha se zabývá některými gramatickými jevy v prózách Ivana Klímy. Martin Havlík recenzuje sborník k jubileu Jiřího Zemana, Petr Nádeníček hodnotí knihu Neurčité tvary slovesné v češtině, ruštině a němčině a jejich vzájemná ekvivalence.

29. 1. 2024

Archív aktualit