Zajímavé dotazy

Dotaz:
Ve slovní matematické úloze jsme měli větu Mnohoúhelník je opsán kružnici. Lze z ní jednoznačně určit, co je uvnitř a co je vně? Sedmdesát procent studentů totiž mělo kružnici kolem mnohoúhelníku. A naši češtináři se neshodnou, jestli je to formulace jen nezvyklá, ale jednoznačná, nebo jestli je špatně postavená, protože sloveso opsat se může pojit se sedmým, ale ne třetím pádem.

 

Odpověď:
Dáváme za pravdu té skupině vašich češtinářů, kteří větu Mnohoúhelník je opsán kružnici považují za nezvyklou, ale jednoznačnou. Právě pro její nezvyklost se však nedivíme, že se většina studentů nechala zmást – nejspíš vinou čtení nikoliv pozorného, nýbrž běžného, letmého, zasazujícího čtenou větu do už existujících zkušeností s jazykem a jeho užíváním. Proč se to mohlo stát?


Vazba opsat něco něčemu, tedy s předměty ve 4. a 3. pádě, je na jedné straně možná a zcela gramatická, ale na druhé straně zároveň neobvyklá, málo užívaná. Valenční slovníky ji nezachycují, jen Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí příklad opsat čtverci kružnici s vysvětlením narýsovat tak, aby procházela všemi jeho vrcholy.
 

Předpona o- podle Slovníku afixů užívaných v češtině přidává k významu základového slovesa vztah děje k povrchu/vnějšku předmětu, přičemž v našem typu případů se tento vztah dále významově zpřesňuje jako ‚provést děj kolem dokola nebo po obou stranách něčeho‘. Podobná slovesa s předponou o- typicky vyžadují doplnění ve 4. a 7. pádě – např. obložit chleba sýrem, omotat balík motouzem, opříst důvody tajemstvím, okopat brambory motykou, ověsit stromek řetězy. Ve 3. pádě se u nich vyskytuje snad jen výraz označující někoho, kdo má z výsledku prospěch.


Převažující valenční rámec se 4. a 7. pádem tedy nahrává spíš konstrukci (kdo) opsal (co) kružnici (čím) mnohoúhelníkem. V trpném rodě se pak kružnice posouvá ze 4. pádu do 1.: Kružnice je opsána mnohoúhelníkem. To je ovšem opačná perspektiva, než jakou představuje zadaná věta Mnohoúhelník je opsán kružnici – v zadání se postupuje z okraje ke středu, běžnější je však u podobných sloves nejdřív zmínit střed a až pak říct něco o jeho okolí. Navíc v původní formulaci je vztah mezi podmětem a předmětem vyjádřený pouhým bezpředložkovým pádem dost málo zřetelný – lepší možností by tedy bylo užití předložek, např. Mnohoúhelník je opsán vůči kružnici nebo ještě explicitněji Mnohoúhelník je opsán kolem kružnice.


Jelikož je tedy ve větě Mnohoúhelník je opsán kružnici vztah mezi členy poněkud málo očividný, užitá vazba není obvyklá a té obvyklejší odpovídá téměř stejné znění, odlišné jen v délce poslední samohlásky, máme za zcela pochopitelné, že mnoho čtenářů pochopilo význam věty opačně.

 

od 

Více zde

Přednáška: Slovník univerbizátů (zjednoslovněných názvů)

Zveme vás na přednášku Františka Štíchy (oddělení gramatiky ÚJČ) a Ivany Kolářové (Katedra českého jazyka a literatury PdF MU), která posluchače seznámí s obsahem a strukturou Slovníku univerbizátů, ale i s postupy, jimiž publikace vznikala. Přednáška je pořádána Jazykovědným sdružením a s ohledem na stávající epidemiologickou situaci proběhne online ve čtvrtek 9. 12. od 17:30. Připojit se můžete zde, anotace přednášky je uvedena pod tímto odkazem.

6. 12. 2021

Spolupráce ÚJČ a Ústavu obecné lingvistiky FF UK

Ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR a děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy podepsali v listopadu 2021 Dohodu o vzájemné spolupráci při uskutečňování doktorského studijního programu Obecná lingvistika. Badatelé a badatelky z ÚJČ AV ČR se budou podílet na vzdělávání doktorandek a doktorandů Ústavu obecné lingvistiky FF UK.

3. 12. 2021

Vyšel časopis Acta onomastica 2/2021

Nové číslo časopisu Acta onomastica (2/2021) přináší deset studií, mezi nimi například článek Hany Mžourkové a Heleny Dobrovoljc o problematice přechylování v Česku a ve Slovinsku nebo příspěvek Martiny Ptáčníkové o pomístních jménech tzv. Českého koutku. Dále obsahuje tři recenze, řadu onomastických zpráv o konferencích a o soudním znalectví, v neposlední řadě zde najdete rozhovor Žanety Dvořákové s Marií Novákovou o její onomastické práci.

30. 11. 2021

Nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 82, 2021, č. 4) se Magda Ševčíková zabývá slovotvornými vztahy mezi bezpříponovými substantivy a příbuznými slovesy v češtině. Ukazuje, že směr tvoření u substantiv koreluje se způsobem, jak příslušná slovesa tvoří vidový protějšek. Karel Komárek analyzuje v rozsáhlé studii odchylky od neutrálního slovosledu v české poezii 19. a 20. století. Kompletní obsah čísla naleznete zde.

30. 11. 2021

Odešel doktor Otakar Šoltys

18. listopadu ve věku nedožitých 71 let zemřel PhDr. Otakar Šoltys, CSc., dlouholetý pracovník Ústavu pro jazyk český ČSAV. Do ÚJČ nastoupil po absolvování studia češtiny a angličtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a od poloviny 70. let se zde podílel na práci oddělení gramatiky; od roku 1983 se pak stal vedoucím úseku teorie jazyka, utvořeného v rámci oddělení současného českého jazyka. V ÚJČ působil do roku 1990. Mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patřila syntax, sémantika a pragmatika přirozeného jazyka.

23. 11. 2021

Úspěch studentských stáží ÚJČ

V pátek 19. listopadu 2021 byly zveřejněny výsledky závěrečné konference studentských stáží v rámci projektu Otevřená věda. V kategorii humanitních a společenských věd se na 2., sdíleném místě umístily studentky Eliška Dvořáková a Lenka Veverková se stáží Hledá se dialektolog! Značka spěchá (pod vedením dr. Marty Šimečkové) a Jiří Novák se stáží Fonetická stáž aneb [vískum víslovnosťi přejatíx slof] (pod vedením dr. Veroniky Štěpánové). Více se dozvíte pod tímto odkazem.

21. 11. 2021

Archív aktualit