Zajímavé dotazy

Dotaz:
Při sledování přenosů z olympijských her vídáme nápisy a loga Tokyo 2020, ale v českém zpravodajství se užívá podoba Tokio. Tu si sice pamatuji ze školy, ale teď přemýšlím, zda je vůbec správně.

 

Odpověď:
V českém prostředí je užití podoby Tokio naprosto v pořádku. Tento tradiční přepis zeměpisného jména je možné ověřit např. Indexu českých exonym a rovněž v Internetové jazykové příručce, v seznamu zeměpisných jmen v Pravidlech českého pravopisu, ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i ve Slovníku spisovného jazyka českého (z let 1960–1971, v němž je vedle podoby Tokio uvedena i dnes neužívaná nesklonná varianta Tókjó).

 

Nejzákladnější a velice stručné poučení o přepisu japonštiny do latinky najdeme v akademické verzi Pravidel českého pravopisu (Academia 1994). Na rozdíl od mnoha jiných světových jazyků neužívá japonština pro svůj zápis primárně latinku, ale znaky kandži (převzaté z čínštiny) a dvě slabičné abecedy hiraganu a katakanu (souhrnně označované kana). Při převodu japonštiny do latinky se v praxi můžeme setkat se třemi základními typy přepisu: japonským, anglickým a českým.

 

Japonské znaky 東京 označující prefekturu, v níž právě probíhají olympijské hry, proto můžeme vidět v přepisu Tōkyō – oficiální název (zaznamenaný např. v Indexu českých exonym), Tokyo – značně rozšířený anglický přepis (tzv. Hepburnova trankripce) a Tokio – vžitý český název.

 

Čeština není jediným jazykem, v němž se píše Tokio – podobu s i má také slovenština, polština, němčina, španělština, ruština či bulharština. Upozornění na pravopisný rozdíl najdeme už v Ottově slovníku naučném (25. díl z roku 1908). Čteme v něm: „Tokio, po anglicku psáno Tokyo…“

 

Zvolit v češtině pravopisnou podobu Tokio je stejně náležité jako užívání exonym Londýn (nikoli London), Řím (Roma, anglicky Rome), Mnichov (München, anglicky Munich) nebo Peking (anglicky Beijing).

 

Více zde

Monografie o vlivu staroslověnštiny na starou češtinu

Kolektiv autorů z etymologického oddělení ve složení B. Vykypěl, H. Karlíková, I. Janyšková a V. Boček vydal v Nakladatelství Lidové noviny monografii s názvem Staroslověnské dědictví ve staré češtině. Kniha zkoumá rozsah, význam a povahu vlivu staroslověnštiny na starou češtinu. Ke svému cíli spěje z jedné strany rozborem staročeské slovní zásoby a gramatiky z hlediska možných stop staroslověnštiny, z druhé strany pak rekonstrukcí možných mechanismů staroslověnského vlivu v sociolingvistické a sociální situaci středověkých českých zemí.

19. 7. 2021

Kapitoly z pražské toponymie

Nakladatelství Academia vydalo knihu Martiny Ptáčníkové Mezi Stalinovou třídou a Husákovým tichem zabývající se toponymií hlavního města Prahy v období od konce druhé světové války do roku 1989. Vývoj soustavy jmen městských veřejných prostranství je v knize sledován prostřednictvím honorifikačních jmen, na jejichž základě lze nejlépe popsat formování pražské toponymické krajiny jako politizovaného prostoru, reagujícího na dějinné zvraty i mocenské nároky vládnoucích elit.

 


 

2. 7. 2021

Výbor textů Ludmily Pacnerové

Bohumil Vykypěl z etymologického oddělení připravil publikaci Bohemia Glagolitica (Nakladatelství Lidové noviny, 2021). Jedná se o výbor prací přední české filoložky Ludmily Pacnerové (1925–2008) na téma hlaholicí psaných staročeských památek a vůbec církevněslovanské kultury a písemnictví v českých zemích. Vedle šesti autorčiných textů je zde vydána také její kompletní bibliografie.

30. 6. 2021

Mezinárodní konference o výuce akademického psaní

Centrum akademického psaní kabinetu studia jazyků ÚJČ AV ČR a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava pořádají 11. mezinárodní konferenci Evropské asociace pro výuku odborného psaní (European Association for Teaching Academic Writing – EATAW), která se uskuteční online ve dnech 7. 7. – 8. 7. 2021. Konference s tématem odborného psaní, jež bylo v českém prostředí dosud opomíjené a na rozdíl od anglosaských zemí neexistuje jako samostatný studijní obor, je tak vůbec první odbornou akcí tohoto druhu pořádanou českými institucemi.

30. 6. 2021

Lipnická bible (1421): kolektivní monografie a pozvánka na výstavu

U příležitosti šestistého výročí dokončení Lipnické bible (1421) vyšla kolektivní monografie věnovaná tomuto latinskému rukopisu s názvem Lipnická bible. Štít víry v neklidných časech pozdního středověku. Na monografii se kapitolou o českých biblických překladech počátku 15. století podílely pracovnice oddělení vývoje jazyka ÚJČ. Do konce srpna je možné navštívit výstavu na hradě Lipnice, kde je k vidění originál Lipnické bible, zapůjčený z Muzea Bible ve Washingtonu, D.C. Lipnické bibli jsou věnovány internetové stránky, kde je možné si rukopis virtuálně prolistovat. Další informace jsou dostupné též na facebookových stránkách.

29. 6. 2021

Podcast Strategie AV21

Ústav pro jazyk český je od letošního roku zapojen do 24. programu Strategie Akademie věd ČR s názvem Odolná společnost pro 21. století. Cílem programu je zkoumat a prakticky ověřovat systémové předpoklady, zdroje a nástroje společenské odolnosti vůči krizím různé povahy, především pak těm, kterým česká společnost v současnosti čelí nebo může čelit ve 21. století. V rámci tohoto programu byl vytvořen podcast Sylva sylvarum. První díl je věnován slovu rezilience.

29. 6. 2021

Archív aktualit