Zajímavé dotazy

Dotaz:

Před 200 lety se narodil zakladatel genetiky opat Gregor Johann Mendel. V Brně se pořádají nejrůznější akce, které tohoto významného přírodovědce připomínají. Jeden z festivalů se bude konat v polovině července na Mendlově náměstí v Brně. Není v tomto názvu chyba? Nemělo by to být Mendelovo náměstí?

 

Odpověď:

Mužská osobní jména se zakončením -el se při skloňování (a tudíž i při odvozování tvarů přivlastňovacího přídavného jména) nechovají jednotně. Vypouštění, či nevypouštění -e- je ovlivněno tím, zda je nositelem jména cizinec, nebo Čech, důležitou roli hraje i výslovnost a rodinná tradice.

 

Domácí příjmení, která mají původ v rodných jménech, tzv. pohybné -e- při skloňování vypouštějí: Havel, Pavel – bez Havla, Pavla. U jmen jako Zavřel, Suchomel, Koudel, Chmel je však -e- součástí kmene a zůstává zachováno: bez Zavřela, Suchomela, Koudela, Chmela. Pokud je nositelem jména cizinec, -e- se nevypouští: Nobela, Schlegela.

 

Největší uživatelská nejistota se objevuje při zacházení s příjmeními cizího původu, jejichž nositeli jsou Češi. U nich příručky doporučují respektovat rodinnou tradici. Pokud se ‑e‑ ponechává ve výslovnosti, zachovává se v nepřímých pádech i v grafické podobě. Pokud se nevyslovuje, v grafické podobě ho v nepřímých pádech vypouštíme. Protože však rodinnou tradici leckdy neznáme, je třeba připustit obě možnosti zápisu, např. DemelDemelaDemla, ŠtancelŠtancelaŠtancla, RiegelRiegelaRiegla. Totéž platí i pro jméno Mendel: v pořádku jsou jak tvary Mendela, tak Mendla, tudíž i posesivum vztahující se ke jménu tohoto rakouského přírodovědce moravského původu, který používal němčinu i češtinu, může mít dvojí podobu: Mendelův (Mendelova, Mendelovo) i Mendlův (Mendlova, Mendlovo). Proto na mapách najdeme jak Mendelovu ulici (v Novém Jičíně a v Praze), tak Mendlovu ulici (Opava). Pojmenování Mendlovo náměstí tedy není nesprávné.

 

Je však vhodné doplnit, že názvy institucí hlásících se ke jménu Mendel ukazují jednoznačnou převahu tvarů se zachovaným -e-: Mendelova univerzita v Brně (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita), Mendelovo muzeum v Brně, Mendelova střední škola v Novém Jičíně, Mendelovo gymnázium v Opavě, Gymnázium G. J. Mendela v Brně.

 

ač 

Více zde

Prázdninový provoz jazykové poradny

Zájemce o jazykové konzultace upozorňujeme, že po dobu letních prázdnin (od 4. července do 2. září) bude telefonický provoz jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR omezen. Na jazykové dotazy budeme odpovídat každé úterý a čtvrtek, vždy mezi 10. a 12. hodinou dopoledne. Děkujeme vám za pochopení.

21. 6. 2022

Z Jazykovědných aktualit 2022/1–2

Právě vyšly nové Jazykovědné aktuality. Lucie Jílková v úvodní studii srovnává blog a knihu Zápisník alkoholičky a dále představuje publikaci Jana Hoffmannová: Doctor Honoris Causa Universitatis Opoliensis. Michaela Lišková a Martin Šemelík připravili rozhovor se slovenskou lexikografkou Alexandrou Jarošovou. Rozmanité čtení o proběhlých akcích, probíhajících projektech nebo významných osobnostech nabízí bohatě naplněná rubrika Kronika. Celé dvojčíslo Jazykovědných aktualit najdete zde.

8. 8. 2022

Kniha o češtině a jejích uživatelích pohledem jazykové poradny

Pohledy na jazykovou změnu, laická pravidla, kodifikaci, užívání příruček, chápání stylové příznakovosti, postoje k přejímkám v češtině, podoby nesouhlasů tazatelů s odpověďmi, představy o roli Ústavu pro jazyk český, laické i lingvistické vnímání jazyka. To vše přináší nová kniha Jazyková poradna, dobrý den. O češtině a jejích uživatelích. Napsal ji kolektiv autorů z oddělení jazykové kultury ÚJČ a právě ji vydává Nakladatelství Lidové noviny.
 

29. 7. 2022

Nová kniha o češtině 16.–18. století

V nakladatelství Academia právě vyšla kniha Marty Šimečkové Dynamika kulturní češtiny 16.–18. století. Čtyři případové studie z roviny hláskosloví. Jazykové analýzy protetického v-, úžení é > í, diftongizace ý > ej a náslovné diftongizace ú > ou v tištěných literárních památkách z 16.–18. století přinášejí nové poznatky o tehdejším stavu a vývoji vybraných jevů a přispívají tak k poznání češtiny tohoto období.

22. 7. 2022

Vyšla Naše řeč 3/2022

Pro třetí letošní číslo Naší řeči zvolil hostující editor Jan Volín téma individuality uživatele jazyka. V první studii Radek Skarnitzl individualitu představuje z hlediska forenzní fonetiky. Autoři druhého článku, Jan Volín a Tomáš Bořil, se na individualitu mluvčího zaměřují z hlediska užití základní hlasové frekvence při přednesu básní. Andrej Zenkov a Michal Místecký pomocí moderních metod zjišťují autorství Petra Bezruče / Pavla Hrzánského. Následuje zpráva z konference a drobnost k problematice anonymních dopisů. Obsah čísla je uveden zde.

18. 7. 2022

Vesmír: O posvátných kravách v herbáři

V komunikaci bývá snadné být nekooperativní a trvat na zjevně nezamýšlených významech, pokud se tváříme, že forma je víc než kontext. O přistupování k větám jako ke květinám v herbáři a k pravidlům jako k posvátným kravám píše Ondřej Dufek v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2022/7–8). Více se dočtete zde.

14. 7. 2022

Archív aktualit