Zajímavé dotazy

Dotaz:

Na internetu jsem narazila na diskusi o tom, jaké je správné pojmenování mláděte krocana. Myslím si, že je to krůtě. Mám pravdu?

 

Odpověď:

Slovo krocan slouží jako pojmenování samce, pro označení samice se užívá výraz krůta. Od něj je pak utvořeno podstatné jméno středního rodu krůtě pomocí přípony , jež se běžně užívá při odvozování názvů mládať (viz např. kur > kuře, medvěd > medvídě). Výraz krůtě zaznamenávají již Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého, druhý jmenovaný zachycuje dokonce i podobu krůtče, označuje ji však jako řídkou. Užívání výrazu krůtě dokládá Naučný slovník zemědělský (díl 3., k–l, 1971), kde se mj. píše: Potrava krůťat v útlém mládí je převážně živočišná, později smíšená. Krůťata velmi rychle vyspívají, ale jsou značně citlivá na nachlazení. O tom, že se slovo užívá i v současnosti, vypovídá více než 200 dokladů v databázi SYN v10 Českého národního korpusu: Za jednodenního kuřecího brojlera zemědělci zaplatí sedm korun a za krůtě 43,50 korun. Druhá třída nerozezná holoubě od krůtěte. Ve věku dvou měsíců krůťatům na hlavách vypadává peří. Pro úplnost dodejme, že pro mládě přichází v úvahu ještě jedno pojmenování, a to (krůtí) kuře. To je však neterminologické a výrazně méně užívané – SYN v10 zachycuje pouze pět dokladů.

 

kd 

Více zde

Prázdninový provoz jazykové poradny

Zájemce o jazykové konzultace upozorňujeme, že po dobu letních prázdnin (od 4. července do 2. září) bude telefonický provoz jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR omezen. Na jazykové dotazy budeme odpovídat každé úterý a čtvrtek, vždy mezi 10. a 12. hodinou dopoledne. Děkujeme vám za pochopení.

21. 6. 2022

Ocenění grantového projektu

Projekt Staroslověnské dědictví ve staré češtině (řešený v letech 2018–2021) byl Grantovou agenturou ČR oceněn stupněm vynikající. Kolektiv etymologického oddělení (Helena Karlíková – odpovědná řešitelka, Vít Boček, Ilona Janyšková, Bohumil Vykypěl) shrnul výsledky svého bádání především v monografii nesoucí název projektu. V jeho rámci vyšly i další dvě publikace (jedna z nich s bohatou mezinárodní účastí) a řada dílčích studií. Ve výzkumech bude kolektiv pokračovat i nadále.

30. 6. 2022

Nová hesla v Akademickém slovníku současné češtiny

Na konci června byla publikována další hesla z Akademického slovníku současné češtiny. K výrazům s náslovím a- (2017), b- (2019), c- a č- (2020) přibylo nyní přes čtyři a půl tisíce výrazů s náslovím d- a e-.

29. 6. 2022

Dotazníkový výzkum zdvořilosti v korespondenci

Kolegyně Hana Mžourková a Klára Dvořáková z oddělení jazykové kultury vás prosí o vyplnění dotazníku, které by vám nemělo zabrat více než 10 minut. Účelem dotazníkového šetření je zjistit, jak mluvčí češtiny obvykle začínají své e-maily a jaké mají názory na různé formy pozdravů a oslovení. Za vyplnění dotazníku i jeho další šíření vám předem děkujeme.
 

29. 6. 2022

Živa: Na Vsetíně, tam je lúka… aneb O předložkách

Proč říkáme jedu na Slovensko, jsem na Slovensku, ale jedu do Slovinska, jsem ve Slovinsku? Jak vysvětlit cizinci, že pražské čtvrti Podolí Smíchov pojíme s rozdílnými předložkami, přestože obě leží na vltavských březích? Opravdu musíme platit na pokladně? Jazykový koutek Anny Černé ve 3. čísle Živy si všímá konkurence předložek v/do a předložky na ve spojení se zeměpisnými jmény i se substantivy s obecným významem.

21. 6. 2022

Míšení žánrů, stylů a diskurzů v internetové komunikaci

Nakladatelství Academia vydalo knihu Míšení žánrů, stylů a diskurzů v internetové komunikaci. Publikace autorů z Ústavu pro jazyk český AV ČR a Filozofické fakulty UK se zabývá jazykem a výstavbou internetových textů, jejich rostoucí spontánností a neformálností; oscilací mezi mluveností a psaností, spisovností a nespisovností, mezi veřejným a soukromým; střídáním a míšením jazyků, žánrů a stylů. Jako podstatné vlastnosti internetové komunikace vyzdvihuje hypertextovost, interaktivitu a multimodalitu (užívání emotikonů, obrázků, videí).

20. 6. 2022

Archív aktualit