nikdo nezraněn

Odpověď:

Spojení nikdo nezraněn vzniklo vypuštěním sponového slovesa být, respektive nebýt. Celá věta by patrně zněla nikdo nebyl zraněn. Kvůli zkrácení názvu se často v podobných typech zpravodajských titulků sloveso vypouští (podobně např. 20 lidí zraněno místo 20 lidí bylo zraněno). Autoři chtěli patrně nahradit slovesný zápor nebýt, který ve zkrácené podobě chybí, záporem ve jmenném tvaru – nezraněn. Pouhým vypuštěním slovesa bychom totiž měli dostat spojení nikdo zraněn, nikoli nikdo nezraněn. V češtině máme v případě použití zájmena dvojitý zápor (podobné je to např. ve francouzštině). V záporné větě není tedy v záporném tvaru pouze zájmeno, ale také slovesný přísudek. Aby byla tato dvojnost zachována, zvolili autoři uvedenou podobu. Problém je v tom, že přísně vzato je v takové podobě zápis skutečně významově dvojznačný. Spojení nikdo nezraněn může znamenat, že nikdo nebyl zraněn, což je v daném kontextu pravděpodobnější, ale může znamenat i to, že všichni byli zraněni (v daném kontextu je však tento význam spíše na rovině spekulace, protože v takovém případě by titulek zněl všichni zraněni). Existují však i užití, ve kterých význam opravdu dvojznačný je: nepřítomen nikdo (všichni byli přítomni? nikdo nebyl přítomen?), plánovány byly tři úkoly, nesplněn žádný (splněny všechny? nic nebylo splněno?). Dvojznačnost je v takových zápisech způsobena právě absencí přísudkového slovesa (ne)být. V případech užití záporu, kde hrozí významová dvojznačnost, bychom měli raději užít celou větu včetně přísudkového slovesa, čímž se významová nejasnost odstraní.