slečna – paní

Dotaz:
Rád bych se zeptal jak správně používat oslovení „slečna“. Tedy kdy se použije oslovení slečna a kdy paní. Je rozdíl pouze ve stavu (svobodná x vdaná), nebo jsou dána i další rozdílová kriteria (věk, dítě apod.)?


Odpověď:
Užívání titulů slečna a paní se v češtině neřídí žádnými přísnými jazykovými pravidly, spíše společenskými zvyklostmi. Ty se s vývojem společnosti – od generace ke generaci – poněkud
proměňují, a to tak, že titul slečna stále více ustupuje všeobecnému oslovení paní.
Titul slečna užíváme u svobodné dívky, u dosud neprovdané ženy, nikoli u rozvedené nebo ovdovělé ženy. Je vázán na svobodný stav ženy a v současné době je stále více omezován na velmi mladý věk nositelky. Ve všech ostatních případech dáváme přednost oslovení paní, a to jak ve spojení s příjmením, křestním jménem, povoláním, tak bez něj. Dnes už děti ve škole neříkají slečno učitelko, ale jen paní učitelko, lístky do kina si kupujeme u paní pokladní; zatímco spisovatel Herben kdysi napsal, že dům byl majetkem dvou starších slečen, dnes bychom velmi pravděpodobně řekli, že byl majetkem dvou starších paní. Pro roli ženy v dnešní společnosti není podstatné, je-li (byla-li) vdaná, nebo ne, a spolu s tím přestává být důležité rozlišování jejího stavu při oslovování (ostatně u mužů takové rozlišování taky nemáme). Rozhodně tedy neuděláme chybu, oslovíme-li ženu vážená paní v případě, kdy si stavem nejsme jisti. Toto oslovení je dnes chápáno jako neutrální. Pro zajímavost uvádíme, že v angličtině, která zkracuje výraz slečna pomocí Miss a paní pomocí Mrs., se vyvinul a v současné době je stále více preferován neutrální titul ženy, totiž Ms.