Na co se nás ptáte

Dotaz:
Mohli byste mi prosím říct, zda podle aktuálně platných pravidel pravopisu 6. pád plurálu „středisko“ je „střediskách“, nebo „střediscích“, nebo obojí? Nechápu, že v Pravidlech českého pravopisu to není uvedeno (jsou tam jen tvary druhého pádu), když je „středisko“ gramatickým podvzorem a mají se podle jeho tvarů odvozovat slova ostatní…
Jde mi především o skloňování plurálu názvů, jako Dvorska („velké dvory“), všechna možná Švédska, Polska či Německa a slova jako děcka, očiska, nožiska a ručiska. Mluví se určitě o děckách – ale o Dvorskách, Polskách a Německách, nebo o Dvorscích, Polscích a Němeccích? Koncovky „-sko/-cko“ svádí spíše k použití vzoru „středisko“, ale to „-cích“ v šestém pádě mi někdy zní divně a přikláněl bych se častěji spíš k onomu „-ách“, což je ale spíš vzor „jablko“.
V pohádce bych asi klidně napsal, že kdosi cosi „držel ve svých ručiskách a v očiskách se mu blýskalo, když mluvil o ostatních děckách“, ale má-li v dějepravné knize stát o nějakém rozdělení a sloučení dvou Polsek a Němecek (povolená koncovka, „-sk-“ od „střediska“ je zde asi zcela nepoužitelná – takže zase „jablko“?), nebo zda se pak hovoří o Polskách či o Polscích (divné!), Německách či Němeccích (?), se člověk nedozví ani z Pravidel, ani ze školních gramatik… Kdy se používá „jablko“ a kdy „středisko“? A je správně i „střediskách“, nebo pouze “střediscích“?


Odpověď:

Pravidla českého pravopisu uvádějí jednotlivé tvary sloves i podstatných jmen pouze výběrově, protože se zabývají pravopisnou podobou slov, nikoli morfologií. Tvarosloví je záležitost gramatická, proto se jí podrobně věnují mluvnice. Nejnovější, kterou Vám můžeme doporučit jako zdroj podrobnějších informací, je jednosvazková Příruční mluvnice češtiny (NLN, Praha 1995). V kapitole o skloňování neuter (s. 263) se uvádí, že vzor „město“ má tři podtypy: „jablko“, „ středisko“, „pončo“. Vás zajímá zejména podtyp „středisko“ a „jablko“. Podtyp „jablko“ se liší od základního vzoru v 6. p. jed. čísla („o jablku“) a 6. p. množ. čísla („o jablkách“). Podtyp středisko se odlišuje pouze v 6. p. množ. čísla („o střediscích“) – uvádí se jako podtyp základního vzoru, ale týká se v podstatě pouze samotného slova „středisko“. Některá jména mohou v určitých pádech mezi těmito skloňovacími typy kolísat.
Co se týče lokálu plurálu, koncovka -ách je běžná po souhláskách g, h, ch (tango – tangách, sucho – suchách, tělíčko – tělíčkách). Týká se to i sufixu -isko (strniskách, pastviskách, psiskách) kromě už zmíněného střediska, kde je dnes frekventovaná podoba ve střediscích, která se u tohoto slova považuje za stylově neutrální. Pomineme-li středisko, pak ve slovech tohoto typu je koncovka -ích knižní dubletou běžnější koncovky -ách a je spojena se změnami souhlásek (tzv. konsonantickými alternacemi) k > č; h > ž; ch > š; g > z. Upouštění od alternací je jednou ze silných tendencí v současné češtině, aby pádové tvary slov byly co nejvíce podobné základní podobě jména v 1. p.
Z uvedeného výkladu vyplývá, že až na výjimku, kterou je středisko, by měla mít slova, která uvádíte, v 6. p. plurálu koncovku -ách: Dvorskách, Německách, Polskách, Švédskách, očiskách, nožiskách, ručiskách, děckách.
V genitivu plurálu substantiv zakončených na -sko není situace jednoznačná. Mluvnice uvádí tyto příklady: vojsko – vojsk, středisko – středisek i středisk, pastvisko – pastvisek i pastvisk, ložisko – ložisek i ložisk. Do jisté míry hraje roli při distribuci těchto tvarů i snadná či obtížná vyslovitelnost. Můžete tedy říci do Dvorsk i do Dvorsek, v genitivu plurálu jsou oba tyto tvary možné a stylově rovnocenné.
 

Více zde

Nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V závěrečném čísle letošního ročníku Slova a slovesnosti (roč. 79, 2018, č. 4) připomíná Martina Šmejkalová osobnost a dílo bohemisty Františka Trávníčka. Václav Cvrček, Zuzana Komrsková, David Lukeš, Petra Poukarová, Anna Řehořková a Adrian Jan Zasina předkládají výsledky svého korpusového výzkumu variability češtiny. Jakub Kopecký představuje základy komunikačního pojetí argumentace. Kompletní obsah čísla naleznete zde.

11. 12. 2018

Nová verze Českého jazykového atlasu

Dialektologické oddělení ÚJČ zveřejnilo v elektronické podobě první tři díly Českého jazykového atlasu (z celkových šesti), které jsou zaměřeny na nářeční slovní zásobu. HTML verze umožňuje pokročilé vyhledávání v hesláři a rejstříku, a to podle zadané položky nebo jazykového dokladu. K nahlédnutí jsou rovněž mapy pravidelných regionálních obměn a výklad o historii dialektologického výzkumu i metodologii zpracování nářečního materiálu v ČJA. Stránku ČJA naleznete mezi našimi elektronickými slovníky a zdroji.

10. 12. 2018

Vesmír: Kde dnes bydlí zvířata?

Slova slonárium, velemlokárium, vydrárium či želvárium patří mezi názvy zvířecích pavilonů, výběhů a chovných zařízení, které obsahují příponu -árium. Sylva Nzimba se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2018/12) zabývá původem tohoto komponentu a jeho spojitelností se slovními základy. Více se dočtete zde.

7. 12. 2018

Vyšla Naše řeč 5/2018

V posledním letošním čísle Naší řeči naleznete dva články a jednu drobnost. Úvodní text Tomáše Dubědy se zabývá fonologickou adaptací anglicismů v češtině, text Martiny Šmejkalové je věnován vzniku Československé republiky z pohledu vývoje profesní terminologie. Anna Černá ve své drobnosti analyzuje novější české slovo chatbot. Celý obsah čísla najdete zde.

5. 12. 2018

Přednáška: Orthographia Bohemica a náměšťská gramatika v nových edicích

Zveme vás na přednášku Ondřeje Koupila a Kateřiny Volekové (oddělení vývoje jazyka ÚJČ), při níž budou představeny knižní edice dvou českých jazykověreflektivních pramenů, které mají být v lednu roku 2019 vydány jako třetí a čtvrtý svazek edice Grammaticae Bohemicae. Přednášku pořádá Kruh přátel českého jazyka a uskuteční se ve středu 12. prosince 2018 od 18:00 v posluchárně č. 18 na Filozofické fakultě UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1. Anotaci přednášky naleznete zde.

5. 12. 2018

Výsledky grantové soutěže

Ve veřejné soutěži Grantové agentury České republiky pro rok 2019 uspěly dva projekty Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. První je nazván Čeština Daniela Adama z Veleslavína a jeho řešitelkou je Alena Černá z oddělení vývoje jazyka; řešitelem druhého projektu, pojmenovaného Podíl syntaktických, prozodických a neverbálních prostředků na sekvenčním utváření rozhovorů v češtině, je Martin Havlík z oddělení stylistiky a lingvistiky textu. Úspěšným žadatelům gratulujeme a těšíme se na nové poznatky o veleslavínské češtině i současné české mluvené komunikaci.

28. 11. 2018

Archív aktualit