Na co se nás ptáte

Dotaz:
Prosím o upřesnění, který z výrazů je správný pro označení školy, ve které se lidé učí svařovat: svářečská škola, nebo svářecí škola? Nebo lze užít bez rozdílu oba tvary?


Odpověď:
Přídavné jméno ke slovu svářeč je svářečský, např. svářečská parta, svářečské práce (viz Slovník spisovného jazyka českého) a analogicky i  svářečská škola. Přídavné jméno svářecí znamená „sloužící ke svařování, týkající se svařování“, např. svářecí agregát, pistole, plamen, teplota. Vzhledem k tomu, že se nejedná o školu sloužící ke svařování, ale o školu pro svářeče, na místě bude přídavné jméno svářečský.
Více zde

Výsledky 1. veřejné soutěže TA ČR

V únoru byly vyhlášeny výsledky 1. veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA. Mezi ty, jež v soutěži uspěly, patří i projekt Publish and Flourish: Podpora publikační činnosti doktorandů a školitelů, jehož spoluřešitelkou je Kamila Etchegoyen Rosolová z kabinetu studia jazyků ÚJČ AV ČR. Úspěšné žadatelce gratulujeme. Více informací o projektu a jeho anotaci naleznete zde.

21. 2. 2018

Živa: Diskuse o symbióze aneb O psaní s a z v přejatých slovech

Seriál článků v rubrice K výuce v časopise Živa bude letos zaměřen na symbiózu, kterou současná biologie chápe šířeji, než tomu bylo koncem 19. století, kdy se tento termín dostal do slovníku přírodovědců, či v polovině 20. století, kdy byl uveden v Příručním slovníku jazyka českého. Příspěvek Anny Černé (Živa 2018/1) je věnován nejenom etymologii výrazu symbióza, ale především shrnutí platných doporučení pro psaní sz ve zdomácnělých slovech cizího původu.

21. 2. 2018

Vesmír: Když se řekne geek

Naše řeč se v dnešní době dynamicky proměňuje. Svědčí o tom i soustavné přejímání nových slov z cizích jazyků, zejména z angličtiny. Barbora Procházková se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2018/2) věnuje jednomu z takových výrazů, kterým je geek. O jeho původu, významu a užití v současné češtině se můžete dočíst zde.

9. 2. 2018

Z Jazykovědných aktualit 2017/3–4

V novém čísle Jazykovědných aktualit najdete mimo jiné přehledový článek J. Slámy věnovaný tzv. (polo)automatické excerpci neologismů, text L. Jílkové o umísťování přízvuku na slově tak; v rubrice Drobnosti M. Lišková analyzuje některé exemplifikace ve Slovníku současné češtiny (dostupném na int. stránce nechybujte.cz) a táž autorka přispěla i recenzí knihy Language Periphery: Monocollocable words in English, Italian, German and Czech, jejímiž autory jsou F. Čermák, J. Čermák, Z. Obstová a M. Vachková. Více se dočtete zde.

2. 2. 2018

Výzva k zasílání příspěvků

Bohemistický časopis Naše řeč vyzývá k zaslání příspěvků do speciálního čísla 1/2019, které se zaměří na problematiku (české) lexikografie v širokém smyslu slova. Texty by měly být orientovány primárně metodologicky. Vítány jsou studie týkající se například výběru a třídění lexikálního materiálu, popisu významu, přístupu ke zpracování slovní zásoby v její přirozené dynamice, způsobu zveřejnění/zveřejňování již hotových výstupů nebo češtiny v překladových slovnících. Více informací a kontakt na redakci naleznete zde, výzvu k zasílání příspěvků zde.

31. 1. 2018

Nová monografie o struktuře v jazyce

V prosinci loňského roku vydala Technická univerzita v Liberci monografii Struktura v jazyce, jazyk v komunikaci (ed. Oldřich Uličný). Na knize, která navazuje na domácí tradice funkčně strukturní jazykovědy a tvořivě je překračuje, se významně podíleli i pracovníci Ústavu pro jazyk český. Najdeme zde např. studii Martina Proška, jenž se zamýšlí nad současným stavem jazykové kultury, či Kamily Smejkalové, jež se vyjadřuje ke kodifikaci proprií, naopak diachronním tématům se věnují např. Alena M. Černá a Štěpán Šimek.

11. 1. 2018

Archív aktualit