Na co se nás ptáte

Dotaz:
Nevím si rady s významovým rozdílem výrazů najmout a pronajmout. Ve Slovníku spisovné češtiny (SSČ) je najmout uváděno ve významu „převzít do nájmu“, „dát do nájmu“ či „za úplatu zjednat“; pronajmout pak jako „dát do nájmu“. Vím, že i v mluveném úzu i korpusu se šíří i podoba pronajmout si – najmout si.
Platí, že hledám-li bydlení, byt si můžu najmout, nebo jen najmout? Nebo si ho můžu i pronajmout?
Nedávno jsem se dočetl, že vzrůstá zájem o nájemní bydlení. Tedy zájem těch, kteří chtějí byt najmout, nebo těch, kteří je nabízejí k pronájmu?


Odpověď:
Slova pronajímatnajímat jsou zaměňována velice často. Slovníkové definice uvedené v SSČ a SSJČ jsou v tomto případě již skutečně nedostatečné, neboť nereflektují sémantický posun, ke kterému v užívání těchto výrazů došlo. Poslední dobou se významový rozdíl mezi výrazy pronajmout (podle SSČ „dát do nájmu”) a  najmout (podle SSČ „převzít do nájmu”) postupně stírá a výrazu pronajmout, popř. pronajmout si se užívá nerozlišeně v obou významech. Zdá se, že v současném jazykovém povědomí vystupují tyto výrazy v těchto významových vztazích: pronajmout někomu něco x pronajmout si něco / najmout si něco (méně často pak ve slovníku uvedené najmout něco).
Spojení nájemní bydlení bychom chápali jako obecné označení takové formy bydlení, kdy vlastník určité nemovitosti pronajímá byt zájemci o tuto nemovitost. Z citovaného článku tedy podle našeho názoru plyne, že všeobecně vzrůstá zájem o model nájemního bydlení, není třeba dále rozlišovat jednotlivé strany (i když lze předpokládat, že zájem vzrůstá především u nájemců). Od výrazu pronájem nelze odvodit přídavné jméno, proto v jeho významu vystupuje obecnější označení nájemní.
Více zde

Nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V závěrečném čísle letošního ročníku Slova a slovesnosti (roč. 79, 2018, č. 4) připomíná Martina Šmejkalová osobnost a dílo bohemisty Františka Trávníčka. Václav Cvrček, Zuzana Komrsková, David Lukeš, Petra Poukarová, Anna Řehořková a Adrian Jan Zasina předkládají výsledky svého korpusového výzkumu variability češtiny. Jakub Kopecký představuje základy komunikačního pojetí argumentace. Kompletní obsah čísla naleznete zde.

11. 12. 2018

Nová verze Českého jazykového atlasu

Dialektologické oddělení ÚJČ zveřejnilo v elektronické podobě první tři díly Českého jazykového atlasu (z celkových šesti), které jsou zaměřeny na nářeční slovní zásobu. HTML verze umožňuje pokročilé vyhledávání v hesláři a rejstříku, a to podle zadané položky nebo jazykového dokladu. K nahlédnutí jsou rovněž mapy pravidelných regionálních obměn a výklad o historii dialektologického výzkumu i metodologii zpracování nářečního materiálu v ČJA. Stránku ČJA naleznete mezi našimi elektronickými slovníky a zdroji.

10. 12. 2018

Vesmír: Kde dnes bydlí zvířata?

Slova slonárium, velemlokárium, vydrárium či želvárium patří mezi názvy zvířecích pavilonů, výběhů a chovných zařízení, které obsahují příponu -árium. Sylva Nzimba se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2018/12) zabývá původem tohoto komponentu a jeho spojitelností se slovními základy. Více se dočtete zde.

7. 12. 2018

Vyšla Naše řeč 5/2018

V posledním letošním čísle Naší řeči naleznete dva články a jednu drobnost. Úvodní text Tomáše Dubědy se zabývá fonologickou adaptací anglicismů v češtině, text Martiny Šmejkalové je věnován vzniku Československé republiky z pohledu vývoje profesní terminologie. Anna Černá ve své drobnosti analyzuje novější české slovo chatbot. Celý obsah čísla najdete zde.

5. 12. 2018

Přednáška: Orthographia Bohemica a náměšťská gramatika v nových edicích

Zveme vás na přednášku Ondřeje Koupila a Kateřiny Volekové (oddělení vývoje jazyka ÚJČ), při níž budou představeny knižní edice dvou českých jazykověreflektivních pramenů, které mají být v lednu roku 2019 vydány jako třetí a čtvrtý svazek edice Grammaticae Bohemicae. Přednášku pořádá Kruh přátel českého jazyka a uskuteční se ve středu 12. prosince 2018 od 18:00 v posluchárně č. 18 na Filozofické fakultě UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1. Anotaci přednášky naleznete zde.

5. 12. 2018

Výsledky grantové soutěže

Ve veřejné soutěži Grantové agentury České republiky pro rok 2019 uspěly dva projekty Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. První je nazván Čeština Daniela Adama z Veleslavína a jeho řešitelkou je Alena Černá z oddělení vývoje jazyka; řešitelem druhého projektu, pojmenovaného Podíl syntaktických, prozodických a neverbálních prostředků na sekvenčním utváření rozhovorů v češtině, je Martin Havlík z oddělení stylistiky a lingvistiky textu. Úspěšným žadatelům gratulujeme a těšíme se na nové poznatky o veleslavínské češtině i současné české mluvené komunikaci.

28. 11. 2018

Archív aktualit