Odpověď:

Je zřejmé, že uvedená věta je vytržena z širšího kontextu, který by mohl mít na řešení interpunkce vliv. Nepochybně jde o vypuštění přísudkové části věty, což je možné právě jen v případech, kdy tato část je zřejmá z kontextu, např. Zachránili se všichni. Každý [se zachránil], jak uměl. Uvedená rekonstrukce hlavní věty napovídá, že pokud bycho uplatnili skladební hledisko, bylo by namístě psát před jak čárku. Skladební hledisko však není jediným kritériem pro řešení interpunkce. Dojde-li totiž k vypuštění části věty, zbylé výrazy mají tendenci zařadit se do stavby vyššího větného celku těsněji, což se mimo jiné projevuje i tím, že v mluvené řeči nejsou od ostatních výrazů intonačně odděleny, srov. Přišel bych, ale nevím kdy [bych přišel] a  Přišel bych, ale nevím, kdy by se ti to nejlépe hodilo. Podobné případy, kdy vypuštěna je část vedlejší věty, jsou navíc v příručkách popsány a v psaní čárky je zde pisateli ponechána možnost volby.

Domníváme, že vypuštění části hlavní věty má pro interpunkci stejné důsle ky, a proto bychom tolerovali obě řešení. Za základní bychom však považovali spíše psaní s čárkou, zájmenné příslovce jak zde jednoznačně naznačuje platnost vedlejší věty, přítomnost zájmena ji také posiluje (srov. Odměnu dostal každý, kdo se zúčastnil). Psaní bez čárky má tu výhodu, že nepřetěžuje málo rozvitý celek interpunkcí. Psaní s čárkou může mít ještě jednu funkci např. v beletrii může čárka naznačovat, že za každý by měla nastat (dramatická) odmlka.