Na co se nás ptáte
Dotaz:
Po prostudování mnoha příruček o pravopisu stále nejsem schopná určit, zda se píší čárky před „a přitom“ v následujících souvětích. Prosím Vás o zdůvodnění, proč ji tam napsat, nebo nenapsat.
1. Ale není to problém jen tohoto programu, i jiné programy jsou stále propagovány a přitom jsou takřka nebo úplně vyčerpané.
2. Vím o projektech některých škol, které již v září mají otevřít nové univerzitní výukové programy a přitom nemají ani vyjasněný obor.
Odpověď:
Roli nehraje to, že za spojkou a následuje příslovce přitom, ale to, jaký významový
vztah je mezi větami, které výraz a spojuje. Podle našeho názoru jde o vztah spíše odporovací než
slučovací (spojku a by šlo nahradit např. spojkou ale), proto bychom doporučovali čárku napsat.
Živa: O bacilech a virech
Jed, otravná šťáva, sliz, hůlka a malý život tvoří základ slov, jejichž frekvence v tomto období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění vrůstá. Jsou zajímavá nejenom tím, že se ví, kdy se objevila poprvé a kdo je jejich „autorem“, ale i tím, jak s nimi dnes v jazyce zacházíme. Jde o výrazy virus/vir, bacil, bakterie, mikrob, jimž je věnován první letošní jazykový koutek Anny Černé v časopise Živa (1/2019).
15. 2. 2019
Vesmír: Na počátku bylo... gesto
Co spojuje frazeologické výrazy kroutit nad něčím hlavou, držet někomu palce, ukazovat si na někoho prstem, zaťukat na dřevo nebo mít něčeho až pocuď? Vyjadřujeme jimi náš postoj, názor nebo hodnocení a často je doprovázíme typickým gestem. Lexikálním jednotkám tohoto typu, tj. frazémům založeným na určitém posunku, je věnován jazykový sloupek Zdeňky Opavské v časopise Vesmír (2019/2).
7. 2. 2019
Kritická edice staročeského překladu díla Mikuláše z Lyry
V nakladatelství Scriptorium vyšla kniha Výklad Mikuláše z Lyry na evangelium sv. Matouše. Kritickou edici staročeského překladu připravil pětičlenný tým pracovníků oddělení vývoje jazyka ÚJČ. Vydání je doprovozeno přehledem rukopisného dochování Lyrových děl v bohemikálním prostředí a studií věnovanou staročeskému překladu uvedené části Lyrovy Postilly, který je jedinečnou a svébytnou památkou českého předhusitského písemnictví.
4. 2. 2019
Nový svazek Starých letopisů
V rámci obnovené řady Fontes rerum Bohemicarum vyšel druhý svazek rozsáhlého souboru kronik Staré letopisy české, který editovali Alena M. Černá, Petr Čornej a Markéta Klosová. Kniha obsahuje šest textů, které prozrazují vztah k východočeskému regionu, historický a lingvistický komentář, osobní a místní rejstřík a diferenční slovník.
1. 2. 2019
Orthographia Bohemica a náměšťská mluvnice
Kateřina Voleková připravila pro nakladatelství Akropolis edici latinského traktátu o českém pravopise Orthographia Bohemica, pojednávajícího o užívání diakritik v češtině 15. století. Text je doplněn překladem do češtiny a do angličtiny. Zároveň s tímto traktátem vychází v samostatném svazku edice nejstarší mluvnice češtiny, nazývaná podle místa vydání „náměšťská“. Tuto Gramatiku českou (1533), která je ve svazku doplněna českou a německou studií, k vydání připravil Ondřej Koupil.
31. 1. 2019
Nová kniha o výslovnosti spisovné češtiny
V nakladatelství Academia právě vyšla monografie Veroniky Štěpánové Vývoj kodifikace české výslovnosti. Kniha se zaměřuje na problematiku výslovnosti spisovné češtiny, zabývá se prvními snahami o zachycení ortoepických pravidel, přípravami kodifikačních příruček v ÚJČ a shrnuje nejnovější vývoj v oblasti výzkumů české spisovné výslovnosti.
23. 1. 2019
