Na co se nás ptáte

Dotaz:
Dnes jen krátký dotaz: Je správné psát slovo ivani, jímž se označují Rusové, s malým písmenem?


Odpověď:
Psaní velkého písmene v takovýchto pojmenováních není bohužel nikde zachyceno. Příručky se zmiňují o typu Jidáš (biblická postava) – jidáš (zrádce); Honza (domácká podoba jména Jan) – honza (dobrácký hlupák) apod. (viz i naše stránky http://prirucka.ujc.cas.cz/ - heslo Velká písmena – jména živých bytostí a přídavná jména od nich odvozená). Tento typ je založen na metaforickém posunu – určitá osoba A se označí na základě podobnosti svých vlastností; s vlastnostmi osoby B (pokud je například Jan Novák velmi lakomý, lze mu říkat harpagon). V tomto případě se jedná nepochybně o obecné pojmenování – tentýž výraz je totiž možné uplatnit na kohokoliv s podobnou vlastností –, proto píšeme malé počáteční písmeno.
V případě, o který se jedná Vám, jde o posun metonymický. V Rusku je mnoho nositelů jména Ivan, proto se Rusům občas říká I/ivani, typické německé ženské jméno je Gertruda, proto jsou Němky občas označovány jako G/gertrudy (podobně se např. Číňani místy označují jako Č/čongové, Němci jako F/fritzové atd.). Problém je, že metonymický posun (na rozdíl od posunu metaforického) nemění význam pojmenování natolik zřejmě, abychom mohli jednoznačně říct, že se vytrácí platnost vlastního jména. Uplatňuje se totiž princip část za celek, častým (křestím) jménem v určitém etniku se označují všichni členové tohoto etnika. Jinými slovy jde o pojmenovací typ kdesi na pomezí mezi vlastním jménem a obecným pojmenováním a není možné vyloučit ani podobu s malým písmenem, ani podobu s písmenem velkým. Spíše se však přikláníme k té interpretaci, že pojmenování stále zůstává svým způsobem vlastním jménem, i když neoznačuje pouze nositele tohoto jména, a doporučovali bychom psát velké počáteční písmeno.
Více zde

Nové číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie

Vyšlo první letošní a v pořadí již sedmnácté číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie. Sedmičlenný autorský tým ve složení Milena Hnátková, Tomáš Jelínek, Marie Kopřivová, Vladimír Petkevič, Alexandr Rosen, Hana Skoumalová a Pavel Vondřička zde představuje svůj návrh typologie českých víceslovných jednotek, která je základem reprezentativní lexikální databáze. Lucie Jílková analyzuje funkce slovního spojení až tak v současné mluvené češtině. Překryvům replik ve spontánních mluvených rozhovorech se ve svém článku věnují Zuzana Komrsková a Petra Poukarová. Příspěvek Františka Štíchy se zaměřuje na stylové a frekvenční charakteristiky českých příčinných spojek.

22. 6. 2018

Novinky ve Vokabuláři webovém

V internetové aplikaci pro výzkum starší češtiny Vokabulář webový byly nově zveřejněny tři texty: staročeská skladba Když čas přijde dni súdnému z 2. poloviny 15. století; Kázaní v neděli devátou po sv. Trojici… z roku 1564 a Těhotných žen a porodných bab ruoženná zahrádka z roku 1588. Texty jsou dostupné v edičním modulu, zároveň se staly součástí staročeskéstředněčeské textové banky. Spolu se zveřejněním nových textů byly provedeny opravy v již zveřejněných edicích.
 

12. 6. 2018

Rakev se šlehačkou

Slova zdrobnělá jsou běžnou součástí české slovní zásoby. Primárně označují objekty menší oproti jejich obvyklé velikosti. Existuje však celá řada zdrobnělin nevyjadřujících malost, ale citové zaujetí mluvčího. Specifickou skupinu představují zdrobnělé formy s ustáleným přeneseným významem, který už má s původním významem základového slova pramálo společného. Více se dočtete ve sloupku Víta Michalce v časopise Vesmír (6/2018).

8. 6. 2018

Vyšlo nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V druhém letošním čísle Slova a slovesnosti (roč. 79, 2018, č. 2) se Jakub Češka zabývá tím, jak se v průběhu lektorských řízení zrodil „hrabalovsky autentický“ styl próz Bohumila Hrabala. Pavel Sojka zkoumá konkurenci tvarů „oni sázejí/sází“ v historické perspektivě. Kamila Mrázková a Jiří Homoláč podávají přehled o výzkumu oprav a sebeoprav v českých mluvených projevech. Kompletní obsah čísla naleznete zde.
 

4. 6. 2018

Vyšla Naše řeč 2/2018

Ve druhém letošním čísle Naší řeči naleznete tři články a dvě drobnosti. Luboš Veselý si pokládá otázku, zda je sloveso chybovat obouvidové, Josef Štěpán klasifikuje apoziční vedlejší věty a Petr Mareš se zabývá tematizací psaní v dopisech Karla Havlíčka. Lucie Jílková svou drobnost věnuje výslovnosti th ve slově smoothie a Michaela Janů popisuje význam a původ nářečního slova vošťurák. Celý obsah čísla najdete zde.

1. 6. 2018

Přednáška: Lexikum, význam a frazeologie

Zveme vás na přednášku Patricka Hankse Lexis, Meaning, and Phraseology, která se uskuteční ve středu 6. června 2018 od 17:00 v Akademickém konferenčním centru (areál Akademie věd, Husova 4a, 110 00 Praha 1). Přednáška bude proslovena v anglickém jazyce, její abstrakt je k dispozici zde.

15. 5. 2018

Archív aktualit