Na co se nás ptáte

Dotaz:
Během studií nám kdysi kdosi vtloukal do hlavy, že se nesmí používat slovní spojení v průběhu akce a akce probíhala atd., protože probíhat je možné jen cílovou páskou nebo dveřmi. Ale žádné další odůvodnění k tomu neznám.


Odpověď:
Názor, že se nesmí říkat akce probíhala, v průběhu akce, je opravdu pozoruhodný, není však správný. Nahlédnutím do běžně dostupného Slovníku spisovné češtiny zjistíme, že podstatné jméno průběh má význam: 1. ‚časový postup nějakého děje nebo události‘ (dramatický průběh zápasu); 2. ‚způsob vedení‘ (průběh trati, průběh křivky).
Význam ‚časový postup, časové plynutí, úsek‘ shodně uvádějí i  Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) a  Příruční slovník jazyka českého (1935–1957). V něm můžeme číst např. tyto příklady: Zhasl lampu a přemýšlel o průběhu tohoto večera. Průběh volby sněmovní stal se nad očekávání velmi pohnutým. Nejlépe bude, ponechají-li věcem průběh přirozený.
Předložka v průběhu znamená ‚během‘ (akce uspořádaná v průběhu tohoto roku = v tomto roce; v průběhu jednání docházelo k rozporům = za, při).
 Dokonavé sloveso proběhnout nemusí znamenat jen ‚pohyb během‘ – v tomto významu slovník nabízí příklady: proběhnout nepřátelskou palbou; proběhnout kolem známého; proběhnout trať. Vedle toho jsou zachyceny i významy ‚konat se, odehrávat se, dít se, projít, uplynout, minout‘, např.: utkání probíhalo v přátelském ovzduší; vývoj probíhá ve skocích; film proběhl bez ohlasu; zpráva proběhla tiskem; myšlenka mi proběhla hlavou; vše proběhlo hladce. U nedokonavého slovesa probíhat slovník uvádí příklad: operace probíhá bez komplikací.
Více zde

Prázdninový provoz jazykové poradny

Upozorňujeme, že po dobu letních prázdnin bude telefonický provoz jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR omezen. Na jazykové dotazy budeme odpovídat každou středu v 9–12 a 13–15 hodin. Děkujeme za pochopení.

20. 6. 2017

Druhá letošní Naše řeč právě vyšla

Nové číslo časopisu Naše řeč přináší analýzu zápisu samohláskové délky v tisku z 16. století od Veroniky Böhmové, pojednání Zuzany Hlubinkové o nářečních slovesech s významovým odstínem úsilnosti či vyšší intenzity a rozbor jazykových specifik prozaických děl Jaroslava Hutky z pera Františka Štíchy. K tomu dvě recenze, dvě zprávy a drobnost Petra Nejedlého o slovu sluníčkář – vše najdete zde.

19. 6. 2017

Vesmír: Paraziti ve vyjadřování

V jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/6) se Vít Michalec zabývá rozšířeným fenoménem parazitních slov. Setkáváme se s nimi dennodenně, častokrát nás při poslechu cizích promluv rozčílí, ale zpravidla je sami používáme, aniž bychom si toho byli vědomi. Jaké z těchto slov dnes zapleveluje komunikaci, se dočtete zde.

15. 6. 2017

Vyšlo nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V letošním druhém čísle Slova a slovesnosti (roč. 78, 2017, č. 2) rozebírají Pavel Šturm a David Lukeš hláskovou strukturu iniciálních a finálních částí slov v psaných a mluvených korpusech češtiny. Jana Kesselová zkoumá osvojování kategorie instrumentálu u malých dětí a všímá si různých vývojových aspektů. Jan Chromý srovnává dva korpusy mluvené češtiny a zamýšlí se nad otázkami budování mluvených korpusů z pohledu variační sociolingvistiky. Více naleznete zde.

8. 6. 2017

Pozvánka na Veletrh vědy

Ve dnech 8.–10. 6. 2017  se na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech koná Veletrh vědy. Na této největší populárně naučné akci v České republice, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR, se v zóně kariérního poradenství představuje i Kabinet studia jazyků ÚJČ. Těšíme se na vás.

5. 6. 2017

Změna provozu jazykové poradny 25. a 26. května

Z důvodu celoústavního semináře bude ve čtvrtek 25. 5. v odpoledních hodinách a v pátek 26. 5. po celý den jazyková poradna ÚJČ mimo provoz. Na dotazy budeme odpovídat opět od pondělí 29. 5. Děkujeme za pochopení.

19. 5. 2017

Archív aktualit