Zajímavé dotazy
Dotaz:
Jak by se měl skloňovat název nemoci covid-19?
Odpověď:
V mluvené komunikaci bychom s takovým názvem neměli problém, protože s ním můžeme zacházet jako se dvěma slovy: podstatné jméno rodu mužského neživotného covid a číslovka 19. V takovém případě pak podstatné jméno vzhledem k jeho zakončení skloňujeme pravidelně podle vzoru „hrad“ a číslovku ponecháme nesklonnou. Problém nastává v psané komunikaci, protože název obsahující číslici a spojovník je pravopisně netypický a spojuje obě části do jednoho grafického celku. Nabízí se úniková varianta s využitím opěrného podstatného jména nemoc nebo onemocnění. Pak v textu skloňujeme jen toto opěrné jméno a samotný název zůstává v nominativu jmenovacím, tedy v 1. p., např. s nemocí covid-19, bez nemoci covid-19 apod. Pokud bychom se chtěli obejít bez opěrného podstatného jména a kopírovali v psaném textu mluvenou komunikaci, pak bychom i u takto pravopisně nestandardního názvu měli část tvořenou podstatným jménem skloňovat, protože ani zápis se spojovníkem a číslicí by ohýbání slova neměl bránit. Proto doporučujeme název covid skloňovat: s covidem-19, bez covidu-19. V neformální komunikaci bez použití spojovníku a číslice se to děje zcela běžně: o covidu, s covidem apod.
ks
Za doktorkou Stanislavou Kloferovou
S hlubokou lítostí oznamujeme, že ve věku 64 let zemřela PhDr. Stanislava Kloferová, CSc., (3. 11. 1955 – 5. 7. 2020), lingvistka, bohemistka, lexikografka, významná odbornice v oblasti české dialektologie, onomastiky a jazykových kontaktů, zejména česko-německých. V Ústavu pro jazyk český pracovala od r. 1982, v letech 1992–2000 působila jako vedoucí dialektologického oddělení v Brně.
30. 7. 2020
Vesmír: Bombastické výročí
O prázdninách si svět připomíná 75. výročí prvního jaderného testu, který byl proveden v červenci roku 1945 v USA. O tom, zda je nějaký rozdíl mezi atomovou a atomickou bombou, kdo je to atomfýrer nebo čím se podle Alberta Einsteina bude bojovat ve čtvrté světové válce, a o mnohém dalším se dočtete v jazykovém sloupku Jakuba Slámy v časopise Vesmír (2020/7–8).
27. 7. 2020
Vyšla Naše řeč 3/2020
Ve třetím letošním čísle Naší řeči najdete čtyři články a jednu drobnost. Text P. Machače a M. Zíkové se zabývá distantní asimilací znělosti a signalizací hranice slov, studie J. Kratochvíla hledá etymologické souvislosti mezi trháním a trhem s oporou v teoriích peněz, příspěvek J. Davida analyzuje užití slova svoboda mezi lety 1948 a 1989 a článek M. Konvičky rozebírá konstrukci protože X. Drobnost H. Mžourkové se zaměřuje na slovotvorbu a sémantiku slov tvořilka, tvůrkyně, tvořitelka a tvořička. Celý obsah čísla najdete zde.
23. 7. 2020
Z časopisu Jazykovědné aktuality
Nové číslo Jazykovědných aktualit přináší písemné verze vystoupení ze semináře Jazykovědného sdružení, který byl věnován památce Františka Daneše a Světly Čmejrkové. Martin Prošek je autorem textu K odkazu Světly Čmejrkové a Františka Daneše, Jana Hoffmannová a Petr Kaderka napsali text Jazyk a dialog v pracích Světly Čmejrkové (k přípravě výboru z jejích studií). Dále zde najdete recenze Martina Havlíka, Martina Šemelíka a Heleny Özörencik. Celé číslo najdete zde.
20. 7. 2020
Z Časopisu pro moderní filologii
V novém čísle Časopisu pro moderní filologii (1/102) najdeme mezi příspěvky také studii Martina Šemelíka věnující se problematice zpracování slovotvorných elementů v překladovém slovníku s důrazem na lexikografii německo-českou a německo-ruskou a recenzi Jakuba Slámy zabývající se knihou Dirka Geeraertse Teorie lexikální sémantiky. Oba texty jsou dostupné zde.
9. 7. 2020
Z časopisu Slavia
Ve 2. sešitu Slavie za rok 2020 (ročník 89) najdeme mezi příspěvky zaměřenými na cyrilometodějskou problematiku, staroslověnštinu a církevní slovanštinu také studii Ilony Janyškové věnující se sémantice staroslověnského pozorЪ a pojednání Víta Bočka o románských výpůjčkách ve staroslověnštině, které se rovněž zabývá otázkou možných paleoslovenismů románského původu ve staré češtině.
7. 7. 2020
