Na co se nás ptáte

Dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně jevu, který mne dost zaskočil. Dostal se mi do ruky lístek, na němž bylo uvedeno přestupná jízdenka. Chtěla bych se tedy zeptat, jestli se to dá považovat za správné. Vždy jsem si myslela, že jízdenky jsou pouze přestupní a že slovo přestupný se používá jen ve spojeních jako přestupný rok. Prosím Vás tedy o objasnění tohoto jevu.


Odpověď: 
Mezi přídavnými jmény přestupný a přestupní v dnešní češtině obvykle vnímáme významový rozdíl. Slovo přestupný se užívá spíše ve významu ‚přesahující jistý počet‘ (přestupný rok je rok s 366 dny). Slovo přestupní má obvykle významový rys ‚účelovost‘ (přestupní jízdenka je taková, která je určena k tomu, aby se s ní mohlo přestupovat; na přestupní stanici můžete přestoupit; rovněž máme přestupní řád). Ještě v jazyce poloviny 19. stol. lze však nalézt doklad přestupní rok (časopis Kwěty) a u některých autorů dvacátého století (např. u Růženy Svobodové či u Václava Řezáče) se – řidčeji – vyskytovalo i spojení přestupná stanice. Významový rozdíl mezi oběma přídavnými jmény, jak ho vnímáme dnes, se tedy formoval postupně. Nelze říci, že by v případě spojení přestupná jízdenka šlo o chybu. Jedná se o netradiční, méně obvyklé užití přídavného jména přestupný, rozhodně však nikoli o užití chybné. I  Slovník spisovného jazyka českého uvádí u slova přestupní ve významu účelovém jako řidší variantu podobu přestupný a naopak. Je možné, že k častějšímu užívání tvrdého přídavného jména přestupný přispívá i skutečnost, že tvrdá přídavná jména jsou tvarově bohatší. Zatímco máme jen přestupní jízdenku, přestupní lístek či  přestupní místo (tj. pro všechny tři rody stejný tvar na ), při tvrdém zakončení je k dispozici tvarové rozlišení: přestupný lístek, přestupná stanice, přestupné místo.
Více zde

Nové texty ve Vokabuláři webovém

S přispěním projektu Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS) bylo ve Vokabuláři webovém nově zpřístupněno dalších 12 textů starší české literatury, které připravili členové oddělení vývoje jazyka, a edice Umučení stockholmského, která vznikla v rámci projektu Otevřená věda. Do Vokabuláře můžete nahlédnout zde.

 

23. 2. 2017

Vesmír: Únor bílý, pole sílí

Jana Nová se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/2) věnuje názvům měsíců v různých slovanských jazycích a jejich vztahu k ročnímu chodu přírody. Také o tom, že mezinárodní kalendářní názvy se meteorologickými zkušenostmi neinspirovaly, se dočtete zde.

17. 2. 2017

Vyšel Nový encyklopedický slovník češtiny

Nakladatelství Lidové noviny právě vydalo Nový encyklopedický slovník češtiny. Mezi jeho autory náleží i řada pracovníků ÚJČ, kteří se ve svých textech věnovali mnoha oblastem jazyka. Dvousvazková publikace navazuje na Encyklopedický slovník češtiny z roku 2002, zároveň jej však přesahuje rozsahem, obsahem i formou. Novinkou je rovněž zpřístupnění elektronické verze na internetu, slovník naleznete zde.

15. 2. 2017

Přednáška: Nová zjištění o staročeských pramenech

Srdečně vás zveme na přednášku Kateřiny Volekové (oddělení vývoje jazyka ÚJČ) a Jaroslava Svátka (Ústav českých dějin FF UK) s názvem Nová zjištění o staročeských pramenech. Přednášku pořádá Kruh přátel českého jazyka a uskuteční se ve středu 1. března 2017 od 18:00 v místnosti č. 18 na Filozofické fakultě UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1.

22. 2. 2017

Reportáž o konferenci 100 let Naší řeči

Konference 100 let Naší řeči sice již proběhla, kdo se však lednového jednání nemohl zúčastnit či kdo by si rád připomněl výbornou atmosféru odborného rokování, může zhlédnout právě zveřejněné video, které nalezne zde.

9. 2. 2017

Vesmír: Když instagramista šéruje na síti

Barbora Procházková se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/1) věnuje slovní zásobě elektronické komunikace. O tvoření, významu a způsobu užití výrazů obvyklých mezi uživateli sociálních sítí se můžete dočíst zde.

20. 1. 2017

Archív aktualit