Odpověď:

Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku mělo slovo neřest ve starší češtině i významy „soužení, neštěstí, bída, obtížný hmyz, trní a bodláčí, neduh a vyrážka“ (tak ještě v Jungmannově slovníku z let 1835–1839). Ve staré češtině však slovo neřest znamenalo původně tření ryb. Odpovídá mu ruské nérest, ukrajinské néresť, dále i polské mrzost = jikry, slovinské drêst, chorvatské mrijêst; to vše pochází z praslovanského * nerstъ/*nerstь (kde ъ a  ь označují jery – praslovanské redukované, tj. kratší než krátké, samohlásky; změny na začátku slov v západoslovanských a jihoslovanských jazycích jsou vyvolány změnou prapůvodního počátečního *nr-). Příbuzné je také litevské slovo neršti = klást jikry a lotyšské nārsts = jikry. Spojení původního významu „tření ryb“ s významem dnešním je obtížné, ale možné: tření ryb – něco ošklivého, slizkého (vlivem mylného vydělení záporky ne-) –nemravnost, něco nepříjemného vůbec. Svou logiku má i spojení se slovem neřád (srov. např. polské nierząd = nepořádek, prostituce).

Ke slovu neexistuje přesné, dokonalé antonymum typu starý – mladý, horký – studený apod. Protikladnému významu slova neřest nejlépe odpovídá význam slova ctnost (srov. neřestný – ctnostný).