Na co se nás ptáte

Dotaz:
Obracím se na Vás s prosbou o vysvětlení významu následujícího úryvku z §5 zák. č. 95:
(6) Na základě písemné žádosti prodá Pozemkový fond vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek, na němž je umístěna tato stavba, a to v případě, že pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku. Pozemkový fond prodá vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek sousedící s pozemkem, na němž je umístěna tato stavba, jestliže tento pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku.
Problém je ve významu 2. věty textu. Vlastníme pozemek, na kterém je postavena nemovitost (RD ještě bez kolaudace). Domek je postaven asi uprostřed parcely a část parcely kromě RD je vedena jako TTP. Podél hranice naši parcely sousedí parcela, která je v nabídce k prodeji. Dotazovali jsme se na možnosti odkoupení tohoto pozemku od PF, ale výklad 2. věty je zcela odlišný z pohledu PF a jiných nezávislých právníků.
Výklad 2. věty z pozice PF je tento: RD musí být na hranici obou pozemků nebo celá naše parcela musí být vedená jako stavební, případně musíme mít nějakou manipulační plochu na parcele, kterou chceme koupit, tj. parcely musí být funkčně spjaty. Názory jiných právníků jsou však odlišné. Prosím Vás proto o sdělení, jak máme této 2. větě rozumět, zda můžeme o pozemek požádat, či nikoli.


Odpověď:
Předem bychom chtěli říct, že náš názor není jakkoliv právně závazný. Právní a jazykový výklad se často liší.
Základní problém je, že je druhá věta Vámi uvedeného textu, formulována zcela nejasně. Používají se tam totiž spojení tento pozemektohoto pozemku, u nichž není jasné, zda odkazují k vlastníkovu pozemku, nebo k pozemku sousedícímu. Z hlediska prosté kombinatoriky jsou možné čtyři interpretace, tři z nich se nám nezdají smysluplné (jazykově jsou však korektní), jedna se smysluplná být zdá.
Smysluplná interpretace:
Pokud je sousedící pozemek funkčně spojen s Vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem sousedícího pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek.
Nepříliš smysluplné interpretace:
1. Pokud je Váš pozemek funkčně spojen s Vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem svého pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek.
2. Pokud je Váš pozemek funkčně spojen s Vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem sousedícího pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek.
3. Pokud je sousedící pozemek funkčně spojen s Vaší stavbou a jste oprávněným uživatelem svého pozemku, můžete odkoupit sousedící pozemek.
Více zde

Škola českého jazyka a literatury pro pedagogy

Ve dnech 22.–24. 10. se bude v Praze konat již šestý ročník Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy. Aktivní učitele českého jazyka a literatury 2. stupně ZŠ, SOŠ, SOU a gymnázií čeká i letos zajímavý program, který připravili pracovníci Ústavu pro jazyk český AV ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci se Střediskem společných činností AV ČR. Z přednášejících ÚJČ prosloví přednášku o českých příjmeních Žaneta Dvořáková z oddělení onomastiky a přednášku o Etymologickém slovníku jazyka staroslověnského Ilona Janyšková z etymologického oddělení. Podrobnější informace viz zde.

15. 10. 2018

Jazyková poradna bude 18.–19. 10. mimo provoz

Z organizačních důvodů bude jazyková poradna 18. a 19. 10. mimo provoz. Od pondělí 22. 10. bude poradna fungovat opět v běžném režimu. Děkujeme za pochopení.

9. 10. 2018

Přednáška: Sémantická dědičnost při sufixaci od polysémních slov

Jakub Sláma z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ prosloví v Kruhu přátel českého jazyka přednášku nazvanou Sémantická dědičnost při sufixaci od polysémních slov aneb Výhledy české slovotvorby. Koná se ve středu 17. října 2018 od 18:00 v místnosti č. 18 na Filozofické fakultě UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha 1. Všichni zájemci jsou srdečně zváni.

5. 10. 2018

Vyšla Naše řeč 4/2018

Ve čtvrtém letošním čísle Naší řeči naleznete tři články a jednu drobnost. Úvodní text Jana Chromého je pokračováním studie věnované metodám výzkumu gramatického vidu a způsobu slovesného děje, jejíž první část vyšla v čísle 3/2018. Článek Luboše Veselého se zabývá perifrastickým futurem obouvidových sloves a Tereza Klemensová analyzuje povahu německých toponym z 19. století. Martin Beneš svou drobnost věnuje specifikům pojmenování pokrmu kalamáry. Celý obsah čísla najdete zde.

1. 10. 2018

Vyšlo nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

Třetí letošní číslo Slova a slovesnosti (roč. 79, 2018, č. 3) je věnováno převážně bohemistickým tématům. Magda Ševčíková a Jarmila Panevová se vydávají na území, ve kterém se potkává flektivní a derivační morfologie (ve studii o předponě po-). Radek Skarnitzl se věnuje slovnímu přízvuku v češtině a Anna Čermáková s Marií Kopřivovou podávají přehled o korpusovém výzkumu mluveného jazyka (češtiny a angličtiny). Kompletní obsah čísla naleznete zde.

11. 9. 2018

Volná místa: pracovník/pracovnice oddělení jazykové kultury

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. vyhlašuje v souladu se zákonem č. 283/1992 Sb. o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 420/2005 Sb. a Stanov AV ČR výběrové řízení na pozici pracovník/pracovnice oddělení jazykové kultury. Nástup od října 2018. Další informace naleznete zde.

7. 9. 2018

Archív aktualit