Na co se nás ptáte

Dotaz:
Občas se jeví jako praktické utvořit nebo přejmout slovo složené, kde druhý nebo další morfém (nikoli první) začíná majuskulí. Jaké je Vaše stanovisko?
Zadám-li do korpusu nahrubo schéma xxxXxxx jako [a-z]+[A-Z][a-z].*, např. v korpusu syn2009pub mezi zkratkami, chybami a řadou cizích výrazů (byť frekventovaných) jako deLux, iMac vyjedou z domácí provenience např. antiWagner, miniMarshallův, exNerez, pornoOscar, nejen tedy domácí názvy typu proFem, digiMedia, eKoruna, iDnes, mPeníze, inProjekt. Mírnější dotaz by přidal i HaDivadlo, PragoData apod. Zdá se, že brzy půjde (nejde-li už nyní) o slovotvorný či spíše grafický princip, kdy název zachovává svou velkou iniciálu i uprostřed složeniny. Vzniklý výraz se jeví jako praktický, protože je jednoslovný, a přitom si zachovává zřetelnost blížící se víceslovnému názvu. Zkratkové prefixy typu e- a i- fungují jako morfémy s ustáleným minuskulním pravopisem; psány jako E- a I- by ztratily na zřetelnosti.
Rád bych znal Váš názor, protože uvažuji o názvu produktu takto tvořeném a zvažuji míru jeho akceptovatelnosti ve spisovném projevu.

 


Odpověď:

Doklady, které jste nalezl, bezpochyby svědčí o tom, že grafické odlišení hranic mezi morfy považují někteří pisatelé za potřebné a funkční, avšak argumentaci ve prospěch širší aplikace psaní neiniciálních morfů s velkými písmeny chybí jednak pohled z hlediska dosavadní kodifikace, jednak ověření, zda uvedený způsob zápisu je v určitých typech pojmenování skutečně natolik preferovaný, abychom u některých typů museli přehodnotit způsob jejich zápisu. Ověření druhého „jednak“ je značně obtížné, pojmeme argumentaci raději z pohledu stávající kodifikace a z pohledu komunikačního. Situaci přitom poněkud znepřehledňuje, že na podporu určitého způsobu psaní názvů výrobků uvádíte i pojmenovací typy, které neoznačují výrobky. Pokusíme se v následujícím rozkladu ukázat, že na psaní velkých písmen u neiniciálních morfů nelze pohlížet zcela obecně, je vždy nutno přihlížet k typu pojmeno(vá)vané skutečnosti.
První větší skupinu tvoří pojmenování řekněme tradičního typu. Z pohledu dosavadních kodifikačních příruček je tyto tradiční typy rovnou možno označit prostě za chybný zápis. Týká se to zejména poměrně frekventovaných typů pojmenování osob s průhlednou slovotvornou stavbou: antiWagner, miniMarshallův, u kterých dosavadní kodifikační příručky doporučují přenést psaní velkého písmena na počátek slova: Antiwagner, Minimarshallův. Tento zápis se v praxi v převážné většině případů dodržuje. Mohli bychom uvést i celou řadu dalších příkladů: Antiklaus, Nečech, Pseudokallisthenes, Praslovan atd. Těmto tradičním typům se blíží také ještě exNerez/Exnerez.
Typ PragoData je rovněž určitým vybočením z tradice, srov. např. dnes již spíše historické informační zařízení stejnojmenné firmy Pragotron na českých nádražích.
Do druhé skupiny náleží pojmenování nová, kodifikačními příručkami dosud nereflektovaná; e- a i- v označení elektronických a internetových produktů se patrně dobře vžilo, a to i v oficiální spisovné komunikaci. (Pozn.: z hlediska slovotvorné utvářenosti jde však o typy zcela odlišné od ostatních uvedených, lze e- a i- hodnotit jako prefixy?) Totéž platí pro nejroztodivnější názvy firem, výrobků a produktů typu proFem, inProjekt atd. Pak jsou tu ještě typy spíše hravé, jako je HaDivadlo a typy zcela periferní, tj. hojně kolísající pornoOscar / pornooscar / Pornooscar / Porno Oscar / porno Oscar... Pokud se tedy rozhodnete pro zápis pojmenování výrobku s velkým písmenem uvnitř slova a pokud nepůjde o typ, který jsme výše označili jako „tradiční“, pak v současném jazykovém prostředí bude s největší pravděpodobností přijat a nebude posuzován jako závažné porušení pravopisné normy. V obchodní a komerční praxi, a to i ve spisovné komunikaci dané oblasti, je dnes již užívání netradičních grafických inovací považováno za noremní. Na základě poradenských zkušeností můžeme ještě dodat, že názvy začínající malým písmenem často působí problémy, mají-li se napsat na začátku věty. Porušení tradiční jistoty velkého písmena na začátku věty řadu uživatelů češtiny znejistí a někdy také bývá považováno za nevhodné a nefunkční. Podle našeho názoru je užití malého písmena na začátku názvu možno označit přinejmenším za nevýhodné.

Více zde

Úspěch ÚJČ ve veřejné soutěži Technologické agentury ČR

V první desítce nejúspěšnějších projektů se ve 2. veřejné soutěži programu ÉTA na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu umístily hned dva projekty, na kterých se bude v roli spoluřešitele podílet Ústav pro jazyk český AV ČR. Jsou to projekty Lexikálně-sémantická databáze češtiny (hlavním uchazečem je Univerzita Karlova) a Webový pravopisný, gramatický a typografický korektor pro český jazyk (hlavním uchazečem je Masarykova univerzita). Úspěšným žadatelům gratulujeme.

8. 11. 2018

Týden vědy a techniky AV ČR 2018

Osmnáctý ročník největšího vědeckého festivalu Týden vědy a techniky AV ČR se bude konat ve dnech 5.–11. 11. 2018. Jeho hlavním tématem je 100 let založení Československé republiky. Do bohatého programu festivalu se tradičně zapojí také Ústav pro jazyk český AV ČR. Studentům i široké veřejnosti nabízíme zajímavé přednášky, exkurze či možnost osobního setkání v rámci dne otevřených dveří. Vstup na všechny akce je zdarma, v některých případech však doporučujeme rezervaci. Celý program TVT 2018 naleznete zde, akce pořádané ÚJČ níže.

6. 11. 2018

Vesmír: Jak vejděříte?

Otázky Jak se máte? Jak se vede? patří k základním frázím společenské konverzace, a proto také k prvním obratům, které se učíme při osvojování cizího jazyka. Znáte však české nářeční Jak vejděříte? Nad významem tohoto obratu i nad významem slovesa vejděřit a dalších souvisejících výrazů se zamýšlí Veronika Vodrážková v jazykovém sloupku v časopise Vesmír (11/2018). Více se dočtete zde.

6. 11. 2018

Odešla doktorka Běla Poštolková

S hlubokou lítostí oznamujeme, že ve věku 86 let zemřela PhDr. Běla Poštolková, CSc., (16. března 1932 – 31. října 2018) lingvistka, bohemistka, lexikografka, specialistka na zpracování a výklad terminologické složky slovní zásoby, která působila v Ústavu pro jazyk český téměř třicet let, od roku 1962.

6. 11. 2018

Pozvánka na odborný seminář

Ve čtvrtek 22. 11. se od 13:30 uskuteční odborný seminář Jazykovědného sdružení ČR Soukromá písemná komunikace. Mezi dalšími příspěvky zazní i přednáška O partikulizaci v dopisech Karla Havlíčka, kterou připravili František Martínek a Martina Rybová. Zájemci jsou srdečně vítáni v budově AV ČR na Národní třídě 3, č. 206, 2. p. Celý program semináře naleznete zde.

5. 11. 2018

Vyšel 59. ročník časopisu Acta onomastica

Aktuální ročník časopisu obsahuje (kromě dalších rubrik) 21 statí. Mimo jiné přináší článek Žanety Dvořákové o lidové etymologii a "hanlivých" příjmeních, příspěvky Martiny Ptáčníkové o spontánním přejmenovávání městských veřejných prostranství a o pražském Václavském náměstí očima nestandardizované urbanonymie nebo stať Pavla Štěpána o změnách českých oikonym v letech 1996–2017. Úplný obsah čísla najdete zde.

1. 11. 2018

Archív aktualit