Na co se nás ptáte

Dotaz:
Prosím o sdělení, jaké mluvnické kategorie má slovo viď, případně k jakému slovesu ho přiřadit. Rozkazovací způsob slovesa vidět zní přece viz.


Odpověď:

Slovo viď je citoslovce vzniklé patrně ustrnutím starobylého slovesného tvaru vědě (s významem ‚vím‘). Se slovesem vidět citoslovce viď od původu nesouvisí, psaní s i uvnitř slova podle Rejzkova Českého etymologického slovníku svědčí o tzv. kontaminaci s vidět, tudíž o jakémsi mylném připodobnění na základě podobnosti tvarů obou sloves. Není proto dost dobře možné a ani účelné uvažovat u tohoto výrazu v současném jazyce o slovesných kategoriích, spokojme se s tím, že jde o citoslovce.

Více zde

Nové číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie

Vyšlo první letošní a v pořadí již sedmnácté číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie. Sedmičlenný autorský tým ve složení Milena Hnátková, Tomáš Jelínek, Marie Kopřivová, Vladimír Petkevič, Alexandr Rosen, Hana Skoumalová a Pavel Vondřička zde představuje svůj návrh typologie českých víceslovných jednotek, která je základem reprezentativní lexikální databáze. Lucie Jílková analyzuje funkce slovního spojení až tak v současné mluvené češtině. Překryvům replik ve spontánních mluvených rozhovorech se ve svém článku věnují Zuzana Komrsková a Petra Poukarová. Příspěvek Františka Štíchy se zaměřuje na stylové a frekvenční charakteristiky českých příčinných spojek.

22. 6. 2018

Novinky ve Vokabuláři webovém

V internetové aplikaci pro výzkum starší češtiny Vokabulář webový byly nově zveřejněny tři texty: staročeská skladba Když čas přijde dni súdnému z 2. poloviny 15. století; Kázaní v neděli devátou po sv. Trojici… z roku 1564 a Těhotných žen a porodných bab ruoženná zahrádka z roku 1588. Texty jsou dostupné v edičním modulu, zároveň se staly součástí staročeskéstředněčeské textové banky. Spolu se zveřejněním nových textů byly provedeny opravy v již zveřejněných edicích.
 

12. 6. 2018

Rakev se šlehačkou

Slova zdrobnělá jsou běžnou součástí české slovní zásoby. Primárně označují objekty menší oproti jejich obvyklé velikosti. Existuje však celá řada zdrobnělin nevyjadřujících malost, ale citové zaujetí mluvčího. Specifickou skupinu představují zdrobnělé formy s ustáleným přeneseným významem, který už má s původním významem základového slova pramálo společného. Více se dočtete ve sloupku Víta Michalce v časopise Vesmír (6/2018).

8. 6. 2018

Vyšlo nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V druhém letošním čísle Slova a slovesnosti (roč. 79, 2018, č. 2) se Jakub Češka zabývá tím, jak se v průběhu lektorských řízení zrodil „hrabalovsky autentický“ styl próz Bohumila Hrabala. Pavel Sojka zkoumá konkurenci tvarů „oni sázejí/sází“ v historické perspektivě. Kamila Mrázková a Jiří Homoláč podávají přehled o výzkumu oprav a sebeoprav v českých mluvených projevech. Kompletní obsah čísla naleznete zde.
 

4. 6. 2018

Vyšla Naše řeč 2/2018

Ve druhém letošním čísle Naší řeči naleznete tři články a dvě drobnosti. Luboš Veselý si pokládá otázku, zda je sloveso chybovat obouvidové, Josef Štěpán klasifikuje apoziční vedlejší věty a Petr Mareš se zabývá tematizací psaní v dopisech Karla Havlíčka. Lucie Jílková svou drobnost věnuje výslovnosti th ve slově smoothie a Michaela Janů popisuje význam a původ nářečního slova vošťurák. Celý obsah čísla najdete zde.

1. 6. 2018

Přednáška: Lexikum, význam a frazeologie

Zveme vás na přednášku Patricka Hankse Lexis, Meaning, and Phraseology, která se uskuteční ve středu 6. června 2018 od 17:00 v Akademickém konferenčním centru (areál Akademie věd, Husova 4a, 110 00 Praha 1). Přednáška bude proslovena v anglickém jazyce, její abstrakt je k dispozici zde.

15. 5. 2018

Archív aktualit