Na co se nás ptáte

Dotaz:
Dovoluji si Vás kontaktovat stran skloňování slova „paňáca“ (ve 2. p. j. č.). Pokud se zde upřednostňuje měkkost, nerozumím nedůslednosti a vytváření výjimek: hecy, trucy, placy, frcy, tácy, puncy, kibucy, hospicy. Má prvotní jistota v případě „paňácy“ pramenila právě z odkazu na dodržování vzoru jako ve výrazu „kecy“, tak hojně užívaném hovorově i v denním tisku!
Osobně bych přidal ve výčtu ještě hovorové: renoncy a životné kibic a financ (rozumějte berního úředníka), kteří se ovšem skloňují podle vzoru muž (2. p. finance, 7. p. mn. č. financi, kibici).
„Předseda“ je životný vzor. Proč u „paňáci“ dostává přednost měkkost před životností? Stejně tak u „Máši“ nebo „Lubici“ je opět upřednostněna měkkost navzdory vzoru. V opačném případě by mělo logiku užití „měkké přednosti“ v případě keců, kibuců atd., u nichž naopak respektujeme vzor. Je tedy pro mé logické a „pravidelné“ upřednostnění měkkosti rozhodujícím faktorem životnost, byť nerespektuje vzor (Máša, paňáca)? Nebo je toto pravidlo nelogickou svévolí? Nebo historickým územ, vzniklým z logické nedůslednosti jazykozpytce? Kdy upřednostnit měkkost? Kdy vzor? Nelogičnost ústí v každodenní chybovost…


Odpověď:
Celý problém vznikl tím, že Josef Dobrovský ve své Zevrbuné mluvnici kodifikoval c jako měkkou souhlásku (na rozdíl od sz, které začal chápat jako obojetné). Do té doby se psalo (podle tzv. bratrského pravopisu) po hláskách s, z, c vždy tvrdé y. V druhé polovině 20. století bylo několikrát (naposledy v článku Roberta Adama Bezkopcý úval známý svými hicy předlohou skici mistra Kopanici v roce 2003 v časopisu Naše řeč) upozorňováno na to, že je tato klasifikace hlásky c mylná a že by c mělo být chápáno jako obojetné. Vzhledem k tomu, že je argumentace ve prospěch obojetnosti přesvědčivá a poskytuje poměrně nezvratné argumenty, lze se domnívat, že bude v budoucnu status hlásky c pozměněn.
V současné době však stále platí, že se c klasifikuje jako souhláska měkká. V praxi to znamená, že po ní ve slovech českého původu píšeme vždy měkké i, až na některé výjimky. Těmi jsou jednak podstatná jména rodu mužského neživotného, vzor hrad (tác, kec, renonc, truc apod.), jednak trojvýchodná přídavná jména, jejichž základ končí na c (bezkopcý, bezpalcý).
Pochopitelná je otázka, proč tyto výjimky existují. Je to z toho důvodu, že u vzoru hrad, ani u vzoru mladý nemá čeština tzv. měkký podtyp (jako je např. paňáca u vzoru předseda). Všimněte si, že se podle vzoru hrad neskloňuje žádné podstatné jméno, které by končilo měkkou souhláskou (samozřejmě kromě c), stejně tak je tomu i u vzoru mladý. U vzoru předseda je to jinak – máme podstatná jména mužského rodu jako Láďa, Míša, rádža, Kája, ťuňťa apod., které končí měkkou souhláskou, a existenci měkkého podtypu proto ospravedlňují. Stejně tak je tomu i u dalšího vzoru, kde se může vyskytnout spojení c + i/y, např. žena (podtyp skica – Naďa, Máša, Růža, káča atd.). U vzoru muž, který uvádíte, naopak neexistuje možnost podtypu tvrdého – neskloňují se podle něj žádná podstatná jména, která by končila na tvrdou souhlásku (slovo financ tedy skloňujeme jedině s měkkým i). Nejde tedy o problém životnosti/neživotnosti, jak se mylně domníváte.
Nabízí se samozřejmě otázka, proč se měkký podtyp nezavede kvůli c i u vzorů hrad a mladý. Na tuto otázku nikdo uspokojivě neodpověděl. Domníváme se, že je to z toho důvodu, že by to byl poměrně zásadní zásah do českého skloňovacího systému, navíc odůvodněný pouze snahou o logičnost a pravidelnost, nikoli reálným užíváním jazyka.
Pro budoucnost kodifikace češtiny existují v této oblasti dle našeho názoru dvě možná východiska. Prvním je zachování současného stavu. Druhým je změna klasifikace písmena c z měkkého na obojetné. V takovém případě bychom psali nejen tácy a bezkopcý, ale i  koncert Jarka Nohavicy, kresby a skicy (zůstávalo by nám s financi, s kibici) apod. Osobně se mi druhá varianta zdá vhodnější a systémovější (protože se opírá o morfologii, tedy pravopisu nadřazenou rovinu), to však neznamená, že bude v budoucnu akceptována.
Více zde

Konference: Propria a apelativa – aktuální otázky

Ve dnech 24.–26. 4. se na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (M. Rettigové 4, Praha 1) koná konference Propria a apelativa – aktuální otázky, jejímž spolupořadatelem je ÚJČ. Všichni zájemci jsou srdečně zváni. Program je k dispozici zde.

22. 4. 2017

Vesmír: Krátce o známých i neznámých názvech minerálů

Zuzana Děngeová se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/4) věnuje pojmenovávání minerálů. V textu se autorka zaměřila na minerál achát a jeho ekvivalentní pojmenování bezdrak, uváděné Janem Svatoplukem Preslem v Nerostopise z roku 1837. Jakými pojmenovacími postupy byly tyto názvy utvořeny, se můžete dočíst zde.

19. 4. 2017

Naše řeč vstoupila do stého ročníku s novou obálkou

První číslo jubilejního stého ročníku časopisu Naše řeč má nový vzhled obálky. Pavel Machač v něm analyzuje počet kmitů českého r, Vojtěch Veselý zkoumá možnosti dvojnásobné prefixace a Michalea Lišková představuje pojetí uvádění příkladů v Akademickém slovníku současné češtiny. Více o novém čísle najdete zde.

31. 3. 2017

Vyšlo nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V prvním letošním čísle Slova a slovesnosti (roč. 78, 2017, č. 1) rozebírá Václava Kettnerová komplexní predikáty typu „mít právo“, „dát radu“ apod. Ľubomír Plesník představuje narativní analýzu staroindického příběhového souboru. Jana Hoffmannová a Jiří Zeman se v přehledovém článku zabývají dosavadními výzkumy syntaxe mluvené češtiny. Kompletní obsah čísla naleznete zde.

30. 3. 2017

Vesmír: Brufenujete?

Magdalena Kroupová se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2017/3) věnuje slovesům odvozeným od názvů obchodních značek. Co mají společného například slova brufenovat, googlovat, luxovat, rolbovat a youtubovat se můžete dočíst zde.

15. 3. 2017

Přednáška: Nepublikova(tel)né postřehy

Na přednášce Nepublikova(tel)né postřehy, pořádané Jazykovědným sdružením, bude Jan Králík zvažovat, odkud a kam (asi) kráčí kvantitativní lingvistika, neboť primární zjištění spíše jen ilustrují, sekundární zjištění se obtížně interpretují. Přednáška se koná ve čtvrtek 23. 3. od 17:30 v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1.

15. 3. 2017

Archív aktualit