Na co se nás ptáte

Dotaz:
Nedávno jsme vedli s kolegy debatu na téma významu slova „mrcasit se“. Hledali jsme různě po internetu a našli jsme významy jako: 1. konat blíže neurčené pohyby; 2. slangový výraz pro létání ve slabých podmínkách těsně nad svahem; 3. létat nízko nad zemí ve velmi slabém svahovém proudění; 4. létat ve velmi slabé termice apod.
Do té doby jsme to slovo vnímali, teda alespoň já, jako např. „zdržovat se nějak“, např. z důvodu vykonávání nelibých, ale nutných činností.
Můžete nám prosím objasnit skutečný význam tohoto slova, případně jeho původ a použití? Může se například použít se 7. pádem jako „mrcasit se s“? A může se např. „mrcasit“ neživý předmět, např. vlak?
A bylo by možné zmínit se ještě o slově „zevlovat“? Někteří kolegové ho chápou jako synonymum k mrcasit se, ale já si spíše myslím, že je to více pasivní činnost, která spíše znamená vulgárně řečeno „čumět a nic nedělat“.

 
Odpověď:
Předně je třeba říci, že se významy slov neřídí slovníkovými definicemi, ale je to přesně naopak – slovník se pouze snaží zachytit reálný úzus. Pokud jste tedy vnímali slovo v nějakém významu a tento význam ve slovníku (či v jiných analogických zdrojích) zachycen není, nemusí to být chyba Vaše, ale spíše nedokonalost slovníku.
Pokud nám jde o použitelnost slova, musíme se v prvé řadě zabývat srozumitelností výrazu, která úzce souvisí s výrazovou frekvencí. Pokud tedy je výraz v určitém významu frekventovaný, není důvod ho v daném významu nepoužít (samozřejmě s přihlédnutím k dalším faktorům – zejména stylistickým). Frekvenci výskytů nám velice dobře prokáží internetové vyhledávače, např. Google či Morfeo. Ve významu, který uvádíte (tedy ‚zdržovat se‘ – případně ‚loudat se‘ atp.), se slovo vyskytuje poměrně běžně, domníváme se proto, že se v určitých kontextech může mrcasit i vlak, stejně tak jako se můžeme mrcasit s  něčím (třeba s domácím úkolem).
Slovo zevlovat označuje – alespoň podle internetových dokladů – přesně to, co píšete, tedy určitou pasivní činnost. Ostatně je v tomto smyslu definuje i Slovník spisovné češtiny: ‚ nečinně, ale zvědavě přihlížet nebo někde postávat, okounět, lelkovat‘.
Více zde

Video o výzkumu gestikulace v ÚJČ na YouTube

Akademie věd ČR natočila krátký videoklip o práci oddělení stylistiky a lingvistiky textu ÚJČ v oblasti nonverbální komunikace. Petr Kaderka v něm hovoří o výzkumu gestikulace – o jejím podílu na gramatické struktuře v mluvené češtině a na konstruování smyslu toho, co chceme sdělit. Na klip se můžete podívat zde.

11. 8. 2016

Vyšlo nové číslo Naší řeči

Třetí letošní číslo časopisu Naše řeč právě vyšlo a obsahově je velice pestré. Vojtěch Veselý důkladně rozebírá vybrané významové druhy číslovek s ohledem na připravovaný Akademický slovník současné češtiny, Jana Nová představuje výsledky výzkumu vyjadřování posesivity na západě Čech a Lenka Procházková se věnuje změnám českých příjmení v kontaktu s prostředím amerického Chicaga. Nechybí samozřejmě ani recenze, drobnost a odpověď na dotaz adresovaný jazykové poradně.

Více najdete na webu Naší řeči. Výtisky lze zakoupit v knihkupectvích Academia nebo online v databázích CEEOL a EBSCO Central & Eastern European Academic Source.

10. 8. 2016

Pátý díl Českého jazykového atlasu se představuje v elektronické podobě

Dialektologické oddělení ÚJČ právě úspěšně dokončilo přípravu elektronické podoby pátého dílu šestisvazkového Českého jazykového atlasu. Nejobsažnější kapitola Hláskosloví postihuje starší a novější nářeční rozdíly v kvalitě a kvantitě samohlásek a dále souhláskové rozdíly jako vsouvání, zánik a přisouvání souhlásek a různé kvalitativní změny. Další kapitoly se věnují syntaxi, adverbiím a doplňkovému výzkumu ve městech. Specifikem atlasu jsou svazky izoglos v nářečích, sledující shodné nebo blízké průběhy hranic rozdílů u různých typů nářečních jevů. Vše si můžete prohlédnout zde.

4. 8. 2016

Vyšly dvě nové etymologické publikace

Nakladatelství Lidové noviny vydalo dvě nové knihy z produkce členů etymologického oddělení ÚJČ. Vít Boček a Petr Malčík zpracovali nově nalezené dopisy a další dokumenty z pozůstalosti Václava Machka. Studie v knize Perspectives of Slavonic Etymology (editované Vítem Bočkem a Bohumilem Vykypělem) se věnují teoretickým i praktickým aspektům výzkumu etymologie slovanských jazyků. Více najdete zdezde.

28. 7. 2016

Hesla s náslovím L nově ve Vokabuláři webovém

Do Elektronického slovníku staré češtiny byla dnes zapojena hesla s náslovím L. Elektronický slovník staré češtiny se tak díky práci oddělení vývoje jazyka ÚJČ rozrostl o 2 374 nových hesel. Vyhledávání ve slovníku je dostupné v rámci Vokabuláře webového.

27. 7. 2016

Vesmír: O neurčitosti počtů

Vojtěch Veselý se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2016/7) věnuje užívání určitých číslovek v neurčitém významu. O tom, co je motivem výpovědí jako Měl jako obvykle tisíc výmluv nebo Na stadionu bylo pět a půl diváků, se dočtete zde.

15. 7. 2016

Archív aktualit