Na co se nás ptáte

Dotaz:
Jak lze jedním slovem pojmenovat člověka, který v rámci akce na zlepšení klimatu zasadí jeden strom? V angličtině se mu říká planter, nemůžeme však nalézt odpovídající české synonymum.
Sazeč v nás evokuje spíše tiskařské práce.


Odpověď:
Současná čeština bohužel nedisponuje jednoslovným výrazem pro člověka, který sází stromy (a nejen stromy, ale rostliny obecně). Sazeč podle Slovníku spisovné češtiny skutečně znamená „ten, kdo v tiskárně zhotovuje sazbu, např. ruční sazeč“. Označení sázeč odkazuje podle téhož slovníku pouze ke „stroji k ukládání sadby do řádků“. Ovšem Slovník spisovného jazyka českého ze 60. let uvádí slovo sázeč jako poněkud zastaralý výraz pro toho, „kdo sází rostliny, provádí sázení“. Na druhou stranu neuvádí význam sázeče jako stroje, což svědčí o tom, že se význam slova sázeč posunul v souvislosti s mechanizací zemědělství.
Jako nejlepší možnost se nám tedy jeví vyjádřit anglické planter opisem (ve Vašem případě jako člověk, který zasadí jeden strom). Pokud byste přesto trvali na jednoslovném vyjádření, přikláněli bychom se k variantě s dlouhým á, tedy sázeč stromů, ovšem vždy s doplňujícím přívlastkem (sázeč stromů, sázeč zeleniny).
Více zde

Vesmír: (B)obří skandály

Slova jako máslogate, diplomkagate či babišgate označují různé skandály a aféry. Podávají svědectví o aktuálním společenském dění, ale také ilustrují, jak se slovotvorné komponenty cizího původu (např. -gate) mohou prostřednictvím přejímek dostat do češtiny a následně se uchytit. Více se dočtete ve sloupku Jakuba Slámy v časopise Vesmír (2019/1).

8. 1. 2019

Vyšlo 18. číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie

V aktuálním čísle časopisu Alena M. Černá analyzuje anonymní český překlad latinského spisu Eucharia Rösslina Jr. Zahrádka ruoženná z pol. 16. stol. z hlediska slovní zásoby vztahující se k porodnictví. Petr Mareš porovnává dopisy Karla Havlíčka napsané během jeho pobytu v Rusku se souborem Obrazy z Rus. Mechanismy reflexivního infinitivu v češtině představuje ve svém příspěvku Aleš Půda. Tématem článku Luboše Veselého je pravopis pádových forem osobního zájmena(mě/mně) a otázka tzv. jazykové správnosti.

31. 12. 2018

Z časopisu Nová čeština doma a ve světě

V novém čísle časopisu Nová čeština doma a ve světě najdete mimo jiné studii Ireny Fukové Deverbativa se sufixy -tva a -tba ve vývojovém pohledu a pojednání Veroniky Štěpánové nazvané Adaptační principy výslovnosti anglicismů v češtině z pohledu konceptu centra a periferie. Celý obsah čísla je k dispozici zde.
 

18. 12. 2018

Živa: Barevný koutek

Josef Jungmann zachytil barvu holubičkovou, oblakovou pihawou, obrázky v Živě využívají mj. magentucyan. Tématem jazykového koutku Anny Černé v prosincovém čísle Živy (6/2018) jsou barvy. Vedle etymologie a šesti významů substantiva barva je pozornost věnována i různým významům adjektiva barevný, bohatství předponových odvozenin ze slovesa barvit a obrazným vyjádřením jako vyspat se do růžova, být zelený závistí, bílý jako stěna, modré z nebe apod.

18. 12. 2018

Prosincové omezení provozu jazykové poradny

Upozorňujeme, že v tomto roce bude jazyková poradna odpovídat na dotazy naposledy v pátek 21. 12. Poté bude poradna opět v běžném režimu až od středy 2. 1. 2019. Děkujeme za pochopení.

18. 12. 2018

Nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V závěrečném čísle letošního ročníku Slova a slovesnosti (roč. 79, 2018, č. 4) připomíná Martina Šmejkalová osobnost a dílo bohemisty Františka Trávníčka. Václav Cvrček, Zuzana Komrsková, David Lukeš, Petra Poukarová, Anna Řehořková a Adrian Jan Zasina předkládají výsledky svého korpusového výzkumu variability češtiny. Jakub Kopecký představuje základy komunikačního pojetí argumentace. Kompletní obsah čísla naleznete zde.

11. 12. 2018

Archív aktualit